Pokaždé, když se na někoho usměješ, je to úkon lásky, dar tomu člověku, krásná věc.

Dobré skutky jsou články, které vytvářejí řetěz lásky.

V životě nemůžeme dělat velké věci. Můžeme dělat jen malé věci s velkou láskou.

Když chceme, aby lidé poselství o lásce slyšeli, musíme ho vyslat. Abychom uchovali lampu hořící, musíme do ní stále přidávat olej.

Nečekejte na to, až vás někdo povede, začněte sami, člověk člověku.

Vidím Boha v každé lidské bytosti. Když omývám rány malomocného, cítím, že se starám o samého Pána. Není to krásný zážitek?

Svět je dnes úplně převrácený a tolik utrpení je tu proto, že je tak velice málo lásky v domovech a v rodinném životě. Nemáme čas pro své děti, nemáme čas na sebe navzájem, není čas, abychom se těšili jeden z druhého.

Nejhorší chudoba je osamělost a pocit, že nejste milováni.

Nejhorší nemocí není malomocenství nebo tuberkuloza, ale pocit, že člověk je nechtěný.

Snažím se dávat chudým lidem z lásky to, co si bohatí mohou pořídit za peníze. Ne, malomocného bych se nedotkla ani za tisíc liber; ale velmi ráda o něj pečuji z lásky k Bohu.

Když lidi soudíte, nemáte čas je milovat.

Paradox: když milujete až to bolí, pak už to není bolest, ale jen víc lásky.

Když je člověk nechtěný, nemilovaný, zanedbaný, všemi zapomenutý, to je větší hlad, větší chudoba, než když člověk nemá co jíst.

Aby láska byla pravá, nemusí být mimořádná. Je zapotřebí, abychom milovali neúnavně.

Nevím přesně, jaké to bude v nebi, vím však, že až zemřeme a přijde okamžik, kdy nás Bůh bude soudit, NEBUDE se nás ptát: Kolik dobrých věcí jsi v životě udělal?, ale zeptá se: Kolik LÁSKY jsi vložil do toho, co jsi dělal?

Potřebujeme nalézt Boha a jeho nelze nalézt v hluku a neklidu. Bůh je přítel ticha. Podívejte se, jak příroda – stromy, květiny, tráva – roste v tichu; podívejte se na hvězdy, měsíc a slunce, jak se pohybují v tichu... Potřebujeme ticho, abychom se mohli dotknout duší.

Bylo by lépe méně slov; kazatelna není místo k setkávání. Co tedy máte dělat? Vezměte hadr a někomu doma ukliďte. Tím řeknete dost.

Nespokojme se jenom s dáváním peněz. Peníze nestačí, peníze si lze sehnat, ale oni potřebují vaše srdce, aby je milovalo. A tak všude, kde jdete, rozsévejte svou lásku.

Myslím si, že svět je dnes úplně převrácený a tolik utrpení je tu proto, že je tak velice málo lásky v domovech a v rodinném životě. Nemáme čas pro své děti, nemáme čas na sebe navzájem, není čas, abychom se těšili jeden z druhého.

Někdy si myslíme, že chudoba je jenom být hladový, nahý a bez domova. Chudoba těch, kdo jsou nechtění, nemilovaní a zanedbávaní, je ta největší chudoba. Tento druh chudoby musíme začít léčit ve svých domovech.

Láska začíná doma; láska žije v domovech, a proto je dnes ve světě tolik utrpení a tolik chybí štěstí... Každý dnes vypadá hrozně uspěchaný, ustaraný kvůli lepšímu blahobytu a většímu bohatství a tak dále, takže děti mají velmi málo času pro své rodiče. Rodiče mají velmi málo času na sebe navzájem, a tak doma se začíná ničit světový mír.

Sami cítíme, že to, co děláme, je jenom kapka v oceánu. Ale oceánu by něco scházelo, kdyby tam ta kapka chyběla.