Je to téměř dva a půl roku, co Michael Jackson odešel z téhle planety. Od té doby se v mém životě udály změny, které jsem nečekala, ale jsem za ně velice vděčná. Pustila jsem si jeho hudbu a jeho videa a... už jsem s tím nepřestala. Dlouhé měsíce jsem intenzivně zkoumala Michaela Jacksona - jeho osobu a jeho život. Byli chvíle, kdy jsem si říkala, že už to opravdu přeháním a ničím se. Nechápala jsem, co se děje, jeho energie mě pohltila natolik, že jsem každou volnou chvíli trávila u počítače, sledovala videa, četla, překládala s sepisovala. Byla jsem schopná dělat to v kuse hodiny a hodiny, ve dne i v noci, jen s nejnutnějšími krátkými přestávkami. Nejednou jsem ani nešla spát a nebo jsem se po čtyřech hodinách odpočinku vzbudila TOUHOU vědět o něm víc. Jako by mě poháněla nějaká neviditelná síla. NIKDY dřív se mi něco podobného nestalo! Ať už jsem kdy byla do něčeho sebevíc zapálená, nikdy jsem se nechovala takovýmhle způsobem a po takhle dlouhou dobu.

V létě 2009 se mi o Michaelu Jacksonovi také začaly zdát sny. V tomto případě ale raději říkám, že mi do snů vstoupil. Dříve se mi sny příliš nezdály - nebo jsem si je nepamatovala - ale po Michaelově smrti se mi o něm více než rok zdálo snad každý den a další půlrok cca 2x týdně. NEUVĚŘITELNÉ!

Všechny ty měsíce jsem také hodně, opravdu hodně brečela.

Někdy na podzim 2010 jsem si říkala, že musím zvolnit, jinak se složím, a napadlo mě k Michaelovi opatrně promluvit. Poté jsem se začala pomalu uklidňovat a na začátku roku 2011 už jsem zase mohla normálně spát. Nicméně ani teď není dne, kdybych na něho nemyslela, nečetla si o něm a nezapisovala si to. Ačkoliv jsem to původně dělala pouze pro sebe, nakonec jsem se o to rozhodla podělit a proto na jaře 2011 vznikl můj web Michael Jackson Forever.

Nyní jsem přesvědčená o tom, že to, co mě pohánělo (a stále pohání), bylo kolektivní vědomí milionů lidí, kteří v tu samou dobu dělali totéž - intenzivně mysleli na Michaela Jacksona. A on byl v této energii samozřejmě přítomen. Byla to síla, která nevycházela ze mě, ale na kterou jsem se dokázala bez problémů napojit. (Tehdy mě napadlo, že takhle nějak se musel cítit on, když k němu neustále přicházeli vize a nápady, které chtěl následně uskutečnit tím nejlepším způsobem.)

To, co se na Zemi dělo po jeho smrti je neuvěřitelné a poukazuje to na fakt, jak obrovský vliv na zemi Michael Jackson měl. Lidé na celém světě totiž plakali tak moc, že změnili energii planety. Miliony lidí si sedly k počítačům ve snaze si Michaela Jacksona připomenout a čím více videí lidé viděli, čím více příběhů přečetli a čím více jeho hudby se hrálo, tím více plakali, tím více chápali a tím více lásky ze sebe vyzařovali.

Musím zkonstatovat, že to celé pro mě byl silný duchovní zážitek. Slova jednoho fanouška adresovaná Michaelu Jacksonovi - "Nebe se zdá být mnohem blíž, od té doby, co tam jsi," se ukázala být neskutečně pravdivá. Měla jsem pocit, že fyzický a duchovní svět se nějakým způsobem propojil obrovským množstvím lásky, která byla doslova hmatatelná.

Spousta lidí říkala, že kdyby byl Michael Jackson takhle milován za svého života - s tím, že lidé po celém světě ho celý jeho život milovali opravdu, opravdu hodně, a on to věděl, ale přesto bylo tohle neskutečně silné - možná by byl stále naživu. Možná. Bohužel teprve jeho smrt byla impulzem k vyprávění krásných příběhů z jeho života. Tak to prostě je. 

Fanoušci Michaela Jacksona - dlouholetí i noví - se spojili ve smutku i v odhodlání ukázat světu skutečného Michaela Jacksona, tedy všestranně nadaného umělce, který byl po celý svůj život napojen na vyšší zdroj, a dobrotivého a pokorného člověka, který měl v sobě tolik lásky, že jí nepřetržite rozdával všem ostatním.

Michaelův život je pro mě hodný nejvyššího obdivu. Samozřejmě, byl to člověk a dělal chyby. Všichni je děláme. Jenže o těch jeho mluvil celý svět a pak se divil, že Michael tolik touží po soukromí. Když se tedy Michael snažil před veřejností alespoň trochu ochránit, média o něm začala lhát. I když ho ty lži hluboce zraňovali a ubírali mu síly, dál se rozdával pro druhé a nepřestával věřit v lidskou dobrotu. Před takovou vírou v lidskost a ve vítězství lásky se musím hluboce sklonit.

Víte, člověk může chtít být dobrý nebo slavný, může chtít rozdávat lásku a radost, ale to neznamená, že to zvládne. Můžete chtít něco v životě dokázat nebo nějak změnit svět, můžete si myslet, že jste to udělali, ale možná to nebude mít dlouhé trvání a vy přitom zbytečně zpychnete, protože se budete moci něčím pochlubit. A nebo si pomyslíte, že už jste něco dokázali a nebudete se dál tak moc snažit. Možná se mýlím... To, co ale vím jistě je to, že Michael Jackson toho v životě dokázal opravdu hodně a i když si to po letech, kdy mu všichni říkali, jak výjimečný je, byl schopný připustit, nikdy to nezmenšilo jeho vděčnost, pokoru, lásku a dobrotu, což mě naplňuje velkým obdivem.

Michael Jackson byl už jako malý tak talentovaný a jedinečný, že se na něj brzy začaly upínat zraky všech lidí, kteří byli zvědaví, kam až jeho genialita může vést. Michael Jackson měl nadání a vize toho, čeho chce dosáhnout. Tvrdě pracoval a dosáhl toho. Měl také charisma a tak silnou energii, že působil na lidi pouhou svou přítomností. Jeho kouzlu podlehli všichni. Zdál se být tak úžasný, že to lidé nechápali. Přesto se našli tací, kteří jej chtěli zničit a kteří jej nenáviděli. Možná proto, že ho absolutně nepochopili - byl na úplně jiné úrovni. Snažil se žít normální život a jeho touha po soukromí, která je vlastní každému člověku, veřejnost vytáčela. Lidé o něm chtěli vědět úplně všechno. Ti, kteří jej milovali pro to, aby měli důvod milovat ho ještě víc, a ti, kteří ho nechápali, pro to, aby na něm našli něco, proč ho nenávidět. Michael miloval tajemství a rád zůstával tajemný. Už jako malý chlapec, který usiloval o to být nejlepší a který chtěl svou hudbou změnit svět, totiž dobře věděl, že dokud se o něj budou lidé zajímat a dokud budou mít otázky, budou hlouběji poznávat jeho tvorbu. Netušil však, že pro některé lidi, kteří marně touží po úspěchu a penězích a pro další lidi, kteří mají ve svém srdci strach, nenávist a předsudky, bude snadným cílem a budou ho chtít zničit. On se ale snažil vytrvat a dál pokračoval v tom, čemu věřil, že správné. Přestože ho mnohokrát srazili na kolena, což v jeho duši a v srdci zanechalo hluboké šrámy, vstal a pokračoval dál.

Někdo ho miloval a někdo ho neměl rád, znali ho ale všichni. Dokázal si získat pozornost celého světa. Patřil k těm, které prostě nemůžete nechat bez povšimnutí. Byl jedním z těch, kteří lidstvo posouvají kupředu. 

Pro mě je dokonalým zrcadlem společnosti. Říká se, že na ostatních nemáme rádi to, co nám vadí na nás samotných... Že pokud něco nebo někoho milujeme či nenávidíme, definujeme tím pouze sami sebe. Mnoho z lidí, kteří Michaela Jacksona odsoudili nebo zavrhli na základě domněnky, neprokázané fámy nebo prostě neschopnosti vidět pravdu, se možná jen bojí otevřít své srdce... 

Michael Jackson se celý svůj život snažil udělat tenhle svět lepší. Chtěl, aby byli lidé šťastní a miloval, když je mohl bavit svou hudbou. Samozřejmě, že si užíval pozornosti, které se mu dostávalo, vždy se ale díky tomu snažil upozorňovat na nejrůznější světové problémy. Spousta věcí se díky němu změnila k lepšímu a obrovskému množství lidí pomohl osobně. Jedno z jeho nejdůležitějších poselství je pak to, že je velmi důležité, jak vnímáme a vychováváme své děti, protože právě ony mohou změnit svět. A také to, že bychom nikdy neměli zapomenou, jaké to je být dítětem.

Jakoby v sobě měl obsaženy všechny možné vlastnosti, i takové, které si zdánlivě navzájem protiřečí. Byl to strašně hodný, laskavý a pokorný člověk, přitom však šel vytrvale za svým cílem a nebál se porušovat zaběhnuté způsoby. Byl plachý a stydlivý, přesto působil rozhodně. Mluvil jemně, ale každý mu bez dechu naslouchal. Měl v sobě něco andělsky čistého, ale přitom vyzařoval sexualitu. Byl tak citlivý, že často plakal jen při zmínce o utrpení, přitom však měl úžasný smysl pro humor a rád si z některých lidí nebo situací dělal legraci.

Dokázal spojit svět, který byl v době, kdy se narodil, stále silně rasově rozdělen. Dnes si to už možná tolik neuvědomujeme, ale ve druhé polovině 20. století lidé sice pomalu měnili své názory, ale teprve Michael Jackson - nejprve se svými bratry a později sám - prolomil rasové bariéry a rozpoutal skutečnou citovou bouři. Byl prvním černým umělcem, který měl po celém světě miliony fanoušků, kteří ho hluboce milovali. (Více zde) Nechci, aby to teď vyznělo nějak špatně nebo jinak, než jak jsem to myslela, ale nejsem úplně schopná vidět Michaela jako černocha, protože - i když byl na svou rasu VELICE HRDÝ - tak jako její zástupce část svého života úplně nevypadal. Nevidím ho ale samozřejmě ani jako bělocha, protože jím není. Pro mě je nad tím vším. Vidím ho totiž jako bytost, která nejen duchovně, ale i fyzicky překračuje a zároveň spojuje všechny rasy a podoby člověka. Nejenom to, že neustále zpíval i mluvil o rovnosti všech lidí, on sám byl jejím příkladem v tom smyslu, že jsme si díky němu mohli uvědomit, co je na člověku skutečně podstatné. Chci tím naznačit, že jeho onemocnění vitiligo, které zničilo barvu jeho pokožky, a také třeba fakt, že si nechal změnšit nos, přimělo lidstvo zamyslet se nad tím, že podstata člověka skutečně nemá co dělat s barvou kůže nebo s tím, jak kdo vypadá.

Pokud chceme, můžeme všechny události v jeho životě považovat za náhody. Můžeme v nich ale vidět i neuvěřitelné souvislosti, které mají velký vliv. Já si vybrala druhou možnost. Jsem jedna z těch, kteří Michaela objevili až poté, co zemřel. Jak už jsem psala dříve v jiném článku, nemůžeme vědět všechno. Ptám se však, proč bylo a stále je tak moc těžké, dozvědět se z médií (a to samozřejmě především z bulváru, který lidé konzumují nejvíce) o tom, jak byl Michael Jackson úžasný!? Víte, kolik lidí mohlo mít lepší život, kdyby jednoduše mohli následovat příkladu takovéto silné osobnosti? Víte, kolika lidem by byl Michael Jackson ještě schopný pomoci, kdyby o něm nebylo vytvořeno tolik negativních zpráv, kvůli kterým nemohl pořádně pokračovat v šíření svého poselství? Je více než smutné, že jsme krmeni negativitou a skandály, ale obvykle chybí pozitivní protipól. Proč je tak těžké ukázat skutečnost?! Ano, jde o sledovanost a tedy o peníze, ale především jde taky o životy některých lidí! Tohle je opravdu velký problém, na kterém bude lidstvo muset ještě zapracovat. Opět, díky tomu, co se dělo okolo Michaela Jacksona, máme možnost podívat se sami na sebe a rozhodnout se, jak se v tomto směru budeme chovat - zda se nechápe manipulovat druhými, nebo budeme chtít o dění ve světě a okolo nás znát celou pravdu.

Kým pro mě Michael Jackson je? Laskavým, ciltivým, soucitným a láskyplným člověkem, který se snažil rozdávat radost, uzdravovat a dělat svět lepším místem. Geniálním umělcem napojeným na jemné duchovní energie, který se snažil svou hudbou spojit nebe a zemi a který velice významně změnil tvář současné hudby a výrazně posunul dopředu celý zábavní průmysl. Skutečným bojovníkem lásky a novodobým mučedníkem. Někým, na koho svět jen tak nezapomene a z jehož života a tvorby budou čerpat i následující generace.

Co jsem se díky němu naučila? Nestydět se být tím, kým jsem a na nic si nehrát, naslouchat, nesoudit, bezvýhradně milovat, snít a nebát se své sny uskutečnit, jít za nimi přes všechny překážky, žít naplno, nebát se projevovat své vnitřní dítě a povzbudit do toho i ostatní.  

L.O.V.E.