Ne. Vždycky je lepší zaměřit se na jednu věc, jeden jediný projekt, ten dotáhnout do úspěšného konce a pak se teprve pustit do dalšího. U časově docela náročné záležitosti, jakou studium cizího jazyka bezesporu je, to platí dvojnásob: ideální je pustit se do jednoho jazyka a ten dostat na potřebnou úroveň a teprve pak se pustit do dalšího.

Přesto existují skupiny lidí, které studium dvou jazyků zvládnou s větší pravděpodobností než ostatní, kterým bych to rozhodně nedoporučila. Patříte mezi ně?

.

.

Kteří lidé tedy mají větší šanci zvládnout dva jazyky najednou?

1. Děti a mladí lidé v rámci školní docházky

Časová dotace pro oba jazyky bývá dost velká (3-6 vyučovacích hodin týdně na každý jazyk plus čas navíc strávený domácí přípravou) a při takovémto množství pravidelně a správně investovaného času lze očekávat viditelné výsledky.

≈

2. Lidé, kteří umí dobře využívat čas, a mají na studium prostor

Například období dovolené, nezaměstnanosti a dokonce i nemocenské, cítíte-li se alespoň na čtení v posteli, lze efektivně využít pro studium cizího jazyka, v případě nutnosti i dvou.

≈

3. Ti, kteří jsou přesvědčení, že mají na jazyky talent

Náš sebeobraz, tedy co si myslíme sami o sobě, je při studiu cizích jazyků velmi, velmi, velmi důležitý. Jste-li přesvědčeni, že Vám studium půjde jedna radost, většinou to tak opravdu bude. Jste-li přesvědčeni, že učení jazyků je otrava a vůbec Vám to nepůjde, většinou to tak opravdu bude.

≈

4. Lidé, kteří už se několika cizími jazyky domluví

Pokud už jste si dva či tři cizí jazyky úspěšně osvojili, pravděpodobně víte, jak na to, umíte si studium zorganizovat, dobře hospodaříte s časem a pracujete efektivně. Tyto schopnosti se Vám bohatě zúročí při jakémkoli dalším jazykovém studiu.

≈

5. Ti, pro které alespoň jeden ze studovaných jazyků není úplně nový, nýbrž už v daném jazyce disponují solidním základem

Pokud už se jedním, případně oběma jazyky nějak domluvíte a teď chcete spíš vylepšovat formu, rozvíjet slovní zásobu, být pohotovější a celkově hlavně ladit detaily, máte větší šanci studium dvou jazyků zvládnout, než pokud budete začínat od nuly.

≈

6. Lidé, kteří už oba cizí jazyky někdy předtím ovládali, pak je ale dlouho nepoužívali a teď si je jen potřebují osvěžit z pasivní do aktivní formy

V takovém případě budete potřebovat dostatek času, studium pro Vás ale bude zábava, spíš než námaha: snadno totiž budete moci sledovat filmy a seriály, číst knížky, poslouchad podcasty a rádio a přitom se Vaše jazykové schopnosti "jen tak mimochodem" dostanou do kondice.

≈

Komu bych naopak studium dvou cizích jazyků zároveň rozhodně nedoporučila?

1. Lidem, kteří tuší, že na to ve skutečnosti nemají čas

Pokud už nyní víte, že si na studium dokážete vyšetřit všehovšudy tři hodiny týdně, nemá smysl tříštit tento už tak omezený čas mezi dva jazyky. Raději se věnujte častěji a důkladně jednomu. Pokud chcete vidět pokrok, potřebujete studovat pravidelně a často, nejlépe každý den. Dlouhé pauzy ve studiu vedou jen k tomu, že v mezičase zapomenete vše, co jste se posledně naučili.

≈

2. Lidem, kteří mají k cizím jazykům odpor

Nutit se do studia dvou jazyků zároveň a trápit se u toho nemá smysl, efektivita bude téměř nulová. Raději si zvolte jeden jazyk (vyberte si ten, který Vám je sympatičtější), zkuste experimentovat s různými možnostmi a metodami studia a najděte si takovou, která Vás bude bavit a na kterou se budete těšit. 

≈

3. Těm, kteří nemají silnou motivaci

Zvládnutí cizího jazyka vyžaduje vytrvalost, a k té zase potřebujeme motivaci. Pokud se nám ji nedaří najít, brzy hodíme flintu do žita. Pokuste se ještě dříve, než se začnete cizímu jazyku věnovat, definovat Váš důvod, proč se daný jazyk chcete učit. Celý svět chce mluvit anglicky, jen část lidí ale chce angličtině věnovat svůj čas a pozornost.

≈

4. Člověku, který se chce učit dva podobné jazyky

Například italštinu a francouzštinu, němčinu a holandštinu nebo ruštinu a chorvatštinu. Toto rozhodně nezkoušejte. Oba jazyky se Vám budou strašným způsobem plést dohromady a pořádně si neosvojíte ani jeden.

≈

5. Člověku, který chce studovat dva jazyky úplně od nuly

Na začátku studia, když se s nějakým cizím jazykem setkáváme úplně poprvé, je obvyklé, že prožíváme takové trochu chaotické období: rozumíme kusým větám a slovům a pomalu začínáme chápat některé zákonitosti daného jazyka, zatím nám to vše ale nějak nezapadá do jednoho celku. Jedná se o normální vývojové stadium při osvojování jazyka a všichni si jím musíme projít. Leckdy to ale může být docela náročné, člověku se totiž honí hlavou spousta otázek a průběžně si potvrzuje nebo vyvrací různé domněnky o fungování jazyka, které si dříve vytvořil. Prožívat toto stadium u dvou cizích jazyků zároveň nepřináší žádné klady, jen se tím vše prodlužuje a komplikuje.

≈

Jak už jsem zmínila, pokud je to jen trochu možné, vždy je nejlepším řešením zaměřit se je na jednu věc, netříštit síly a nepouštět se do mnoha různých projektů najednou (hodně jsem o tom psala už v článku o tajemství splněných předsevzetí). Důležité je to hlavně z toho důvodu, že když se zaměříte jen na jednu věc a všechen svůj dostupný čas věnujete jí, uvidíte dvakrát tak rychlé pokroky, než když svůj čas budete dělit mezi dva projekty. 

Zkoušeli jste se někdy učit dva jazyky najednou? Jakým způsobem jste postupovali? Dařilo se Vám? Podělte se se mnou o Vaši zkušenost v komentářích!

- - -

 

 

Kam dál?

→ Potřebujete pomoci oprášit dlouho nepoužívaný jazyk? Podívejte se, jak na to.

→ Nevíte, jak být s cizím jazykem v častém kontaktu, když žijete v Česku a nemáte moc volného času? Zkuste zjednodušené knížky, nebudete se od nich moci odtrhnout.

→ Chcete se zlepšit v poslechu, ale nevíte, kde vzít anglické a španělské nahrávky pro Vaši úroveň? Mrkněte se sem. Je jich tu spousta.

→ Stále zapomínáte slovíčka? Zkuste revoluční metodu klíčového slova. Budete překvapeni tím, co Vaše paměť dokáže.

 

 

 

Zdroje:

autorkou fotografie je Joanna Malinowska, freestocks.org

Zdroj: http://klarasolarova.pise.cz/89-naucte-se-rozpoznat-vasi-aktualni-jazykovou-uroven.html