Že je Martin na kluky, jsem věděla už od gymplu. Řekl mi to tenkrát v hospodě a já ani nebyla překvapená. I když jsem s ním nějaký čas taky chodila. Chodila, nespala, bylo mi asi tak patnáct let. Slíbila jsem mu, že to nikomu neřeknu, a slib jsem splnila. Skoro dvacet let jsem mlčela. S Martinem jsem se pak potkávala, naše životy se zvláštně prolínají. A teď se mě Kamilka, holčička z příbuzenstva, zeptala: "Koblí, víš, že Martin bydlí s pánem? Sekali spolu na zahradě trávu. A měli novýho psa. Velkýho. To jsou jako ti tepluálové?"

V duchu jsem se musela smát tomu slovu. Jen malá odbočka - někde jsem četla, že kdyby děti nebyly ovlivňovány jazykem dospělých, používaly by asi tak desetkrát širší slovní zásobu. Takhle jsou nuceny spoustu slov "zapomenout", protože jim prostě nikdo nerozumí - ale zpátky k Martinovi.

Tak už je to venku odjinud, říkala jsem si. "A nebyl to jen kamarád na návštěvě?" ptala jsem se Kamilky.
"Nebyl, protože tam měl i svoje pantofle, svou židli a ten nový velký pes ho poslouchal na slovo. A strejdu Martina taky ten pes poslouchal. A pak mě uviděli a strejda Martin mě pozval na limču. A ptal se na tebe - tak jsem tam seděla na zahradě, pila limču z brčka a koukala se na strejdu, jestli není nějakej jinej. Jako divnej. A nebyl! Ale tepluál to určitě je, tím jsem si jistá, to mi nevymluvíš!" zatvářila se Kamilka důležitě a vypadala skoro dospěle, vůbec bych jí podle tónu hlasu nehádala osm let.

"Nebudu ti to vymlouvat," zastala jsem se svého kamaráda, se kterým jsem už ve školce stavěla hrady z písku a který ode mě pak ve škole opisoval cvičení z češtiny (a já od něj příklady z fyziky) a který bydlí nedaleko mého rodného domu. "Je homosexuál. Žije s pánem, který se jmenuje Pavel."
Tak - a teď jak na to, říkala jsem si v duchu. Ale Kamilka měla jasno a situaci mi ulehčila:
"Takže to spolu mají i sex?" ptala se.
"Mají."
"Ale nemůžou mít děti, že ne?"
"Nemůžou."
"To je blbý. Ale zase dobrý, protože dítě má mít i mámu i tátu, ne? Dva tátové, to by se mi nelíbilo!"
"Asi mají místo dítěte psa, tomu je to jedno, že má dva pány."
"A to jeden dělá ženu a druhý muže?"
"To se budeš muset asi Martina zeptat."
"To je blbý, bude to vypadat, že vyzvídám."
"Není to blbý - určitě mu to bude milejší, než když se o nich budeš bavit za jejich zády."
"A zajdeš tam se mnou někdy?"
"Zajdu, ráda ho uvidím."

A tak nás o víkendu čeká návštěva dvou tepluálů :) Těším se, protože je mám oba moc ráda. A bezvadně to umí s dětmi, takže si odpočinu, Martin určitě upeče medovník (neznám lepší medovník než od Martina) a probereme spolu živé mrtvé.

A co vy? Máte kolem sebe taky nějaké prima tepluály?