Minulý týden jsem byla v rozpoložení tenhle blog smazat. Vymazat ze světa Koblihu, opustit svět blogů a blogísků a žít pouze v reálném světě. Říkala jsem si, že jsem na blog stará, nemám co říct a všechno je to nesmysl. Nebo znáte jinou matku tří dětí, která si píše internetový deníček?

Kdo bude hledat matky, vleze si k Sargo nebo k Hospodyňce. O knížkách se dočte u Jarmika, hry a informace najde u Lufy. Ze života píše spousta blogerů, stačí dojít k Modrému, Ohnětovi, Samotáři, Davidovi nebo Merilovi. Filozofii najdete u Letinky (všechny odkazy jsou v menu) nebo stačí pročítat nové blogy. Určitě se tam někdo "ke čtení" najde.

Teď čekáte, že napíšu, že jsem si to rozmyslela. Koneckonců, takové ohlášení konce blogu zvyšuje návštěvnost, ne? Ale zase mě na druhou stranu znáte a víte, že pro zvyšování návštěvnosti už dávno nedělám to, co bych mohla :)

Nerozmyslela jsem si to. Jsem opravdu ve velkém pokušení tohle všechno opustit. Protože procesy opouštění mám teď nacvičené z reálného světa, únik z virtuální reality už pro mě bude třešničkou na dortu.

Jen ještě nenadešla ta správná chvíle zmáčknout čudlík SMAZAT BLOG (existuje v administraci něco takového?). Ale mám pocit, že mi to nebude dlouho trvat... Takže až Koblihu potkáte na Nepíše.cz, věnujte jí, prosím, aspoň blogovzpomínku :)