Dneska jsem měla schůzku v Řeporyjích. Byli jste někdy v Řeporyjích? Když sněží a na silnicích je hnusný blátíčko na ledu? V ulici, kam sypač ani solič nebo jak se ta auta jmenují, ještě letos nedorazil? Bylo to žůžo. Dala jsem si velký náskok, aby na mě pan T. nemusel dlouho čekat. Nepřijel. Prý se bál jet tam autem a autobusem to neumí. Tak jsem vycouvala z místa, kam jsem najížděla nadesetkrát, abych neobouchala auta kolem sebe a projela patnácticentimetrovou vrstvou hnědé břečky. Dneska byl prostě povedený den.

Mí drazí rodiče mi oznámili, že na Silvestra odjíždějí. Což o to, na tom by nebylo nic divného, ale oni jedou na Bali. Prý až se nabalí. Vtip mou rodičku pobavil. Smála se sama. Já u telefonu ztuhla a pak jsem se jen zeptala, na jak dlouho jedou. Prý na dva týdny. Doufám, že se v pořádku vrátí. Nějak mám poslední dobou ze všeho strach a chci mít svoje blízké pořád u sebe. Snad to všichni ve zdraví přežijeme.

Přes víkend jsem s Koblížkem zpracovávala "projekt" na téma KONTEJNERY V MÉM OKOLÍ. Museli jsme na mapce zakreslit ulice v okruhu půl kilometru a vyznačit všechny kontejnery. Technické služby nic takového na stránkách nemají, takže jsme opravdu poctivě obešli celé okolí s tužkou v ruce a na papírek zaznamenali barvy odpadních nádob. Dneska dostal dvojku, protože druhá část projektu (jak moc třídíme odpad) byl vypracován nedbale, jak napsala paní učitelka.

Do školky přišel v pátek Mikuláš, čert a dva andělé. "Chtěla bych být andělem, až budu velká," hlásila Koblížka. "Myslíš, že andělé mají skříně s šatičkama? Nebo mají jen jedny? Jestli mají jen jedny, tak nechci být andělem. Potšebuju hodně šatů, abych byla krásnej anděl. Abych byla anděl, který JDE S MÓDOU a JE ELEGÁNOVEJ."

Margareta čerty neřešila. Položila Mikuláši zásadní otázku: "Máš šůšu?" Zatahala ho za plášť a loudila. Mikuláš sůši měl. Ale hlavně měl plnou krabici kiwi. Markétka miluje kiwi. "Kiwi je ňam, potože chupatý!"

Zítra jdeme na koncert. Všichni. Těším se. Miluju adventní období. Jo - dárky ještě nemám :)