Klasické pohádky? Nuda!

24. 10 2009 | 19.29

divVytáhli jsme dětské loutkové divadlo. Ještě po mně :) Na celé odpoledne jsem se proměnila v diváka. Musím dodat, že po hodině ve značně udiveného diváka. Režie inscenací se ujala Koblížka a odmítla se podřídit scénářům Boženy Němcové, bratří Grimmů nebo Karla Jaromíra Erbena. Obsadila se do rolí dramaturga, scenáristy a svého bratra pasovala do funkce "podávače loutek".

Celkem jsme s Koblihem a Markétkou zhlédli tato čtyři představení:

1. Karkulka a princezna a vlk
Karkulka s princeznou jde do lesa a tam potkají plyšového vlka. Ten je sežere, jde kolem princ, rozpárá vlka, vyskočí princezna i Karkulka, princeznu si odvede princ na zámek, Karkulka pokračuje v cestě za babičkou, zazvonil zvonec a pohádky byl konec.

2.  O smutné princezně a veselém kašpárkovi
Kašpárek zpívá princezně, aby ji rozveselil. Povede se mu to u šestnácté sloky písničky Když jsem já sloužil.

3. Honza a Holka
Hloupý Honza leží před chalupou a čeká na draka. Mezitím se mu Holka (vesnická tetka) spustí s princem. Když princ není k mání, protože je připraven k dalšímu představení, Holka se spouští s vlkem, myslivcem nebo ježibabou.

4. Maminka a tatínek
Maminka s tatínkem přemýšlí, jestli svého syna (Honzu) pošlou do pekla nebo k ježibabě, když bude pořád tak zlobit. Honza ke konci dialogu vstoupil do děje, přislíbil poslušnost a dal oběma rodičům pusu. "A pak žili požád a požád a zazvonil zvoneček a pohádky byl koneček."


Mám v plánu divadýlko nenápadně uschovat, jakmile děti zalehnou do postelí. Nerada bych byla zítra celé dopoledne připoutaná k židli. Vrcholem naší tříleté tyranky bylo, že se Koblih musel jít převléknout, neb měl na sobě džíny. A Koblížka, protože se školkou do divadýlek chodí poměrně často, mu zcela jasně a nekompromisně oznámila, že v džínách se do divadla nechodí. Já naštěstí měla béžové kalhoty, které mi prošly.

A jak jste prožili sobotu vy? :)