(Ten článek vypadá delší než je ve skutečnosti, věřte mi.)
Nevím, na jaké všechny Majálesy chodíte vy, zato ale vím, že ten, který se odehrává u nás na škole, je naprosto unikátní, delikátní a libová záležitost.

Všechno to začne plus mínus počátkem dubna, kdy se ve škole objeví drobné nálepky či jiné nenápadnůstky, o kterých člověk neví, co si má myslet - pokud si jich ovšem vůbec všimne. Můžou se vyskytovat na stěnách, na dveřích, na schodech... Postupem času se nálepky změní v plakáty čím dál tím větších rozměrů, s přímo úměrně rostoucí zajímavostí. I v tomto stadiu se případně mohou objevit nějaké předměty, např. visící ze stropu. Následuje časové období, kdy počet plakátů roste a roste a kdy se už docela ve značné míře vyskytují upomínkové předměty, nejen visící ze stropu. Plakátů se pak nemáte šanci zbavit, jsou úplně všude - na chodbách, ve třídách, u skříněk, na oknech, v jídelně, na záchodech. V posledním týdnu před koncem dubna pak začíná ta pravá zábava.

Totiž, abyste rozuměli, náš každoroční školní Majáles je dílem septimánů.
Každá jejich třída (dohromady jsou čtyři) má nějaké svoje téma, na které se snaží upozorňovat:

- nejdříve pomocí plakátů a předmětů

- potom má každá skupina svoje snídaňové ráno - což ve skutečnosti znamená to, že když přijdete do školy, čeká vás tam spousta dobrot k jídlu, bonbóny začínaje, přes domácí koláčky a dortíky a kafem konče

- následuje obcházení po třídách - a to se opravdu hodí - jeden náš profesor s náma chtěl psát písemku, když zrovna přišli; sic je přemlouval, nedali se a vtrhli k nám; profesor se rozhodl, že načatou písemku tedy dopíšeme o den později, když to k nám přesně v tu hodinu dorazili další xD

- a vše vyvrcholí dnem, kdy je majálesácká přehlídka na školním hřišti, kam se donese pódium, repráky a další zařízení

- - - - -

Letos jsme měli:

- Hospodu: tahle skupina si v "atriu" otevřela vlastní hospůdku, vše (kromě Kofoly) za pět korun - od toastů, přes pivo (alko i nealko - jež pili moji spolužáci a tvářili se u toho důležitě xD) až k utopencům a smaženým klobáskám; "Hospoda a škola - dvě oddělené insituce - proč je nespojit v jedno?"

- Svatou Mirku: skupina, založená na uctívání jedné profesorky fyziky; předčítala z učebnice matematiky jako by to byla Bible a chodila po škole s posvátným oltářem; "Mirka s tebou, bratře."

- Říši divů: její myšlenka se upínala k Alence z říše divů a postavám z ní (bílý králíček, kočka Šklíba, samozřejmě Alenka, plameňáci, královna a král, karty aj.), které sídlí tam "v té díře, kam vás jistě už hodně lidí poslalo, ale nikdo vlastně neví, jak to tam vypadá"; byla to úžasně různorodá a barevná kampaň, která měla vyhrát

- Fashion Guru: kampaň, která se - přiznejme si to - docela podobala loňské Pimp My School; šlo zkrátka o to, aby naše škola "měla styl!"

- - - - -

Závěrečná přehlídka se povedla hlavně Říši divů, která předvedla, že dovede udělat slušné představení i bez toho, aby do něj zapojila profesory. Houbiččin žonglující bratr na chůdách, jeho kamarád s tričkem oblepeným kartičkami, skupinka lidí vždy s jednou velkou kartou na břiše a s druhou na zádech, růžoví plameňáci a barevná královna, rapující týpek, celkový nadhled... dohromady to působilo skvěle.

Nutno podotknout, že dojem z té třítýdenní propagace svojí skupiny se dá na téhle přehlídce i značně poškodit. To se bohužel povedlo Svaté Mirce. Její představení, byť se ze začátku zdálo, že by si reputaci mohli spíš napravit, bylo až tragicky zdlouhavé, bez šťávy a bez pořádné pointy. Když zkoušeli studenty, co všechno "Svatá Mirka" řekla a co ne, bylo to ještě vtipné. Výroky typu "Kde je služba, jaktože mi nestojí?!", "Na co se to koukáš pod tou lavicí, to je nějaký porno?" nebo "Kdo chlastá jenom proto, aby se zeblil, je úplný hovado!" člověka rozesmály, zvlášť, když si představoval toho kterého profesora, jak je pronáší. Ale zbytek stál, abych to tak řekla, za zlámanou grešli. Pokusy o vyzpovídání profesorů z jejich hříchů a jejich náprava se prostě nepovedly.

Hospoda si reputaci spíše zlepšila. Donutila dva profesory (Kuč. a toho druhého jménem neznám) co nejrychleji sníst deset slaných tyčinek (Kuč., mladý a pohledný profesor, kterého máme na biologii (zepředu je podobný tomuhle pánovi, díky Houbičko) si je tam narval tak, že mu nešly vyndat ze zubů, tak to musel zapít pivem a poradit nám, že až se o to budeme pokoušet my, nemáme si je do pusy nastrkat všechny najednou xD). Druhé kolo bylo nejrychleji vypít kelímek malinovky (Kuč. vyhrál! *tváří se hrdě*). Třetí byla páka a Kuč. vyhrál! *vzpomíná si, jak byl strašně rudej a chytá ji záchvat smíchu.

Ten napravo je prof. Kuč. Povšimněte si té čepice a šály. Stylové, ne?

Fashion Guru. Hm. Na úvod bych asi měla říct, že to vyhráli, ale popravdě by mě docela zajímal poměr počtu hlasů, protože Říše nemohla být moc pozadu... Zároveň ale musím říct, že to jejich vystoupení mělo jen jednu chybu, ale zase docela zásadní - bylo takřka celé postavené na dělání si srandy z profesorů. Tedy, oni o tom věděli a očividně je to bavilo, ale podle mě je to symbol toho, že si prostě sami se svým nápadem nevystačili... Nemůžu však popřít, že to BYLO vtipné. Když tam Kuč. rapoval v krátkých kalhotách a krásné čapce a totálně se v tom vyžíval... xD Nebo když byl profesor Dos. oblečen jako jakási... stará babka s kožichem a velkými brýlemi a velice ho těšilo dělat afektované postoje a výrazy. Když profesorky Škam., jež je prosím tlustší postavy a jež nosí šílené kostýmky (a jako doplněk má turban xD - ne nekecám) třásla svými vnadami do rytmu písničky Pretty Fly for a White Guy od The Offspring naproti jednomu ze svých studentů... xD

Tady máte písničku a představte si tu paničku, která stojí před vyjukaným osmnáctiletým klukem, na sobě nějaký zvláštní kraťasy, triko s velkým výstřihem a střídavě se zaklání a předklání a třese se při tom jako kdyby dostávala elektrické šoky...