svázání myšlenek do černě večerní tmy
bušení do nekonečného ticha
hluchými klapkami
bušení do prázdného papíru
do bílého zrcadla vlastní tváře
tvrdé údery odrážející se o stěny
čerň bláznů stékající po listu dolů
kyselá čerň čerstvě narozených písmenek
nechutně odporná vůně zvrácených blábolů
nebetyčná donebevolající debilita
blbost
zlost
psu rychle hozená kost
a tvrdá, vášnivá, vše požírající žárlivost
tma zahaluje myšlenku, co se rodí pod pláštěm lebky
zrcadlo křupá pod tíhou kovového razidla
pís-me-no-po-pís-me-ni