Snažila jsem se doběhnout své sourozence a při sbíhání čerstvě zasněžených schodů jsem sebou nehorázně sekla.
Mám naraženej zadek, ale hrozně!
Když sedím, tak musím sedět tak jako nakřivo, aby byla moje levá půlka odlehčená.
A ve vaně je to úplný horor!
Právě jsem se vykoupala, takže mám čerstvé zážitky.
Au!
Stačí sebou škubnout - a to je bolest!

A to jsem přitom viděla, že jsou ty podělaný schody zasněžený a říkala jsem si:
"Musím zpomalit a nakročit opatrně, hlavně abych neuklouzla! Ty by ale sakra bolelo!"
A taky že sakra bolí!
Mám dokonce dojem, že jsem i nakročila opatrně, ale prostě úhel tý boty od země nebo já nevim co, byl prostě tak blbej, že jsem se tam zkrátka rozplácla a úplně nahlas jsem vyřkla ono známé Dop*dele!
Jen doufám, že mě děda neslyšel...

Dobíhali jsme autobus, co jede jen jeden za hodinu, takže jsme vlastně i měli důvod.
No, aspoň že jsme ho stihli, jinak bych asi bratry umlátila tou kralickou biblí, co máme teď jako povinnou četbu...!