Valerie Van Arsdale Shrader: Tvoříme z obrázků našich dětí

Tato publikace zaujme zejména maminky malých dětí. Ovšem musí to mít dvě podmínky:

1.      Musíte mít umělecky založené dítě

2.      Musíte být umělecky založená vy sama

A hlavně musíte být oba hračičky!!!!

Trocha šikovných rukou se totiž tady bude více než hodit a dokonce bych řekla, že někdy musí ruku k dílu přiložit i tatínek, protože třeba já bych si netroufla stříhat plech. Tedy... možná ano, někde o samotě, ale rozhodně ne ve chvílích nejčastějších, tedy ve chvílích, kdy něco tvořím a u toho druhým okem hlídám malé dítě... Starší by mi už notně pomohlo, přinejmenším výrobou předloh – tedy obrázky našich dětí, ty jsou nejdůležitější.

Úvod vás pohladí

Co se mi na této knize nejvíc líbí je úvod. Autorka tu s citem a láskou vypráví o svých zkušenostech s jejími dětmi, o uchovávání obrázků, o tom, jakou cenu mají dnes, jakou zítra, jakou za dvacet let... věci, které dnes možná jako maminky malých dětí moc nedomýšlíme... a pokládá si otázku, zda-li není dobré začlenit do každodenního života dětskou tvořivost? Poradí nám, jak obrázky třídit, jak uchovávat a jak je ukládat – a krabice na půdě nebude ideální, navíc,  ne každý má půdu.

Mimo jiné se zde také dozvíte zajímavosti ze světa tvoření – třeba to, kdo vynalezl malování prstem nebo jak se vyrábí voskovka. A to mě zaujalo, voskovky jsou moje výtvarná láska!

Projekty – některé jen pro megašikovné

A už jsme u projektů. Úvod vás něžně naladí, ale projektů se už může leckdo zaleknout.  Některé metody jsou totiž celkem složité. Snad ještě nalepení obrázku na podložku na myš nebo vystřihnutí kočky z plechu, ale u většiny z těch nesčetných nápadů musíte kopírovat, skenovat, zvětšovat, zmenšovat, mořit, barvit, vypalovat, tisknout, přepisovat a přemalovávat. Mnoho projektů bohužel stojí na tom, že obrázek dítěte prostě přepíšete, přemalujete jinam. Jen u několika používáte celý obrázek ve své originální podobě, tedy na papíře, na kterém je dítě stvořilo. A právě ta poměrná složitost je to, co může odradit.

Co je však jednoznačnou devizou této knihy, je obrovská variabilita. Máte-li fantazii, dokážete si z mnohých nápadů vzít jenom něco – a aplikovat je jinde a jinak. Někde si vezmete techniku, někde motiv, někde nápad...

Je to knížka pro mne?

Celkově mohu říci, že knížka je to jedinečná a originální v tom, že používá neobvyklé metody, které mají za úkol uchovat navždy tvořivost našich dětí. A jak hezky vypadá takový dětský obrázek překreslený na hedvábný polštářek.... Nebo na hrnečku... nebo na ubrusu. A co se mi líbilo nejvíc byly dětské motivy opakované na stěnách, na zdech... napadla mne v tu chvíli, při pohledu na naši lehce okousanou zeď, cosi o překreslení na bílou tapetu.

Existuje vůbec bílá tapeta, na kterou by se dalo libovolně kreslit?

Autor recenze : Renata Petříčková