Proč jedničkáři pracují pro trojkaře – Robert Kiyosaki

(autor bestselleru Bohatý táta, chudý táta)

                                                                           Výcuc z knihy

Tato kniha je pokračováním bestseleru Bohatý táta, chudý táta, a v řadě věcí z ní vychází a navazuje na ni. Ta se tu také čase pravděpodobně objeví.

Tato kniha byla primárně napsána pro rodiče, kteří chtějí své dítě připravit na svět, na který je školy nepřipravují... Na skutečný svět dneška. Může se z ní poučit ale každý, nejen děti.

 

Školní systém připravuje zaměstnance a otroky. Proto všichni nabádají: "Uč se a najdi si slušnou práci" místo "Studuj a vytvoř si dobrou práci". Proto většina absolventů nejlepších škol se stane kapitalistickými manažery – zaměstnanci – a nikoli skutečnými kapitalisty. A právě tito zaměstnanci s obřími platy dělají ostudu kapitalismu. Tito lidé nemají skutečnou odpovědnost (berou plat ať se firmě daří nebo ne) a navíc v ní nemají vlastní peníze. Lidé nadávají na kapitalismus, ale ve skutečnosti nadávají na kapitalistické managery, kteří vydělali miliony tím, že připravili o práci tisíce lidí a firmu dovedli k bankrotu. Mezi kapitalistou a kapitalistickým managerem je obrovský rozdíl. A co učí naše školy?

Školy vyučují "Kolik peněz vydělám?" namísto "Kolik peněz mohu vytvořit tím, že budu prospěšný a úspěšný"?

Zaměřují se na ziskovost,nikoli na štědrost a smysluplnost.

Nabádají k nalezení dobrého zaměstnání, nikoli k jeho vytvoření.

Učí jak šplhat po firemním žebříčku, nakali jak vytvořit firemní žebříček.

Učí k jistotě zaměstnání, nikoli finanční jistotě. Proto jsou tito lidé tolik na peníze.

Školy o penězích nevyučují prakticky nic, proto miliony lidí důvěřují sociálním dávkám a zdravotnímu pojištění. Z čeho tyto věci ale platit?

 

V každém dítěti je dénius. Naneštěstí jej školní systém nemusí objevit. Může jej dokonce zničit.

T. A. Edison byl ve škole označem za zmatkáře, školu nikdy nedokončil a namísto toho se stal vynálezcem a podnikatelem. Albert Einstein ve škole také zrovna nevynikal a všichni říkali, že z něj nikdy nic nebude.

Skutečný rodič se setká s géniem žijícím uvnitř jeho dítěte. Většina rodičů ví, že skutečný génius se ukrývá v dětských snech, jeho záblesky vidíme už od útleho věku, stačí se pořádně dívat. Vidíme ho v jejich hrách, nápadech, věcech, ze ktrých mají děti radost, které je fascinují a motivují. Ochraňování a podporování dětského génia je vaší hlavní rodičovskou zodpovědností.

První znzmámky toho, kde se dětský génius skrývá, jsou jeho sny o budoucnosti.

 

Většina ekonomů doporučuje lidem zbavit se dluhů. Dluhy jsou ovšem dobré a špatné. Dobré dluhy mohou vézt k vašemu zbohatnutí, špatné ke zbohatnutí někoho jiného. Většina zná jen půjčky špatné, protože si je berou na pořizování pasiv, nikoli aktiv. Pasiva vám peníze odřerpávají (dům kde bydlíte, pračka, mobil... Aktiva vám peníze přinášejí (pronájem internetové domény, vlastní obchod, byt na pronájem...)

Můj chudý táta měl velký dům. Jeho dům není aktivum. Musí ze za něj platit.

Můj bohatý táta měl několik malých domů, které pronajímal. Byla to aktiva, ačkoli byly na dluh. Nájemníci uhradili hypotéku a ježtě něco zbylo.

 

Můj bohatý "táta" se mnou a se svým synem jednou týdně Monopoly, po dobu čtyř let. Používal zábavné situace které při hře nastávaly, aby nás poučil o skutečném světě peněz. Můj pokrevní táta se vždy jen zeptal, jestli už mám hotové úkoly. Vždy se zeptal, co jsem celý den dělal. Hrál jsem Monopoly, odpověděl jsem. A on řekl: "Přestaň s tou hloupou hrou, měl bys sedět doma a učit se. Když nebudeš mít dobré známky, neseženeš dobrou práci. Náš bohatý táta nás neučil jak si najít dobrou práci, ale jak praví vydělat peníze. Protože jsme byli chudí, chtě, abychom byli chytřejší než bohaté děti.

Můj bohatý táta pronajímal domy. Hrál monopoly ve stutečném životě. Když jsem o tom řekl svému chudém tátovi, smál se.

Můj chudý táta byl premiant a třídní president. Byl velmi vzdělaný, tvrdě pracoval, ale přesto byl chudý. Můj bohatý táta ani nedokončil osmou třídu, ale nakonec se stal jedním z nejbohatších lidi v zemi.

 

Model učení

 

Po dvou týdnech si pamatujeme:

90% toho co říkáme a zároveň děláme

70% toho co říkáme

50% toho co slyšíme a vidíme

30% toho co vidíme

20% toho co slyšíme

10% toho co čteme.

 

Jak se tedy nejlépe učit?

 

Cestou k úspěch nejsou znalosti, ale pochopení toho jak se chovat během krize a turbulencí trhu a umět se oklopit správnými lidmi.

Místo hádání se kvůli penězům je lepší o nich otevřeně a konstruktivně hovořit. Vložte čas do toho, aby se z vašeho domova stalo místo diskuse o penězích místo hádek o nich.

 

Děti vedeme především příkladu.

Včejejšek patřil sečtělým a dlouhodobým investicím (penzijní spoření apod.). Zítřek bude patřit těm, kdo dokážou zpracovat informace, vidět vztahy a trendy a budou akční a přizpůsobiví změnám.

 

V mnoha rodinách se objevuje efekt tzv. Bumerangových dětí. Odejdou z domova, jdou studovat, pak se zase vrátí domů nezaměstnané, zadlužené studentskými půjčkami a studium a neschopné a nemotivované přežít ve skutečném světě. Vícegenerační soužití bude problém vašeho dítěte, Najedné straně nemohoucí a staří rodiče, na druhé nezaměstnatelné, přestudované děti.

 

Americká krize ve 20. letech byla spůsobena tím, že vláda tiskla málo peněz. Němwcká hyperinflace byla spůsobena naopak tím, že se peněz tisklo moc.

 

První americká krize trvala 25 let. Jak dlouho bude trvat ta dnešní? Jak ji ovlivní globalizace? Stárnutí poulace? Předlužené státy? Velké množství nekrytých virtuálních peněz?

 

V dnešní krizi na tom budou nejhůře ti, co spoří, důchodci a zaměstnanci s fixním platem.Dlužníci a výrobci potravin a poskytovatelé bydlení na tom budou lépe.

 

Ti, kdo se nepoučili z chyb minulosti, jsou odsouzeni k tomu je opakovat.

 

Cashflow kvadrant http://commons.wikimedia.org/wiki/File:CashflowKvadrant.png

Musí se se změnou kvadrantu začít v mládí?

Nikoli, Harlan Sanders odešel do důchodu. Když mu bylo 65 let, okolo místa, kde měl svůj stánek s kuřaty, postavili obchvat. Krámek zkrachoval. Založil tedy KFC.Jeho výhoduo bylo, že v kavadrantech Z a S se naučil dělat kuřata opravdu dobře. Co by bylo, kdyby jeho stánek nezkrachoval?

 

Pro úspěch není potřeba být nejchytřejší člověk na Zemi. Vše co potřebujete, je obklopit se chytrými, důvěryhodnými a dobře pracujícími lidmi, naslouchat jim a vážit si jich.

Nesmírně důležité je nalézt vzělávací proces, který dá vyniknout vlohám, jimiž dítě oplývá.

 

Nechraňte své dítě přes dvětem. Připravte jej na něj.

Války se nevedou za svobodu ani náboženství, Je to jen ohromný byznys.

 

Všichni jsme dobří v něčem. Všichni máme vnitřní nadání, kteří ostatzní nemají. Oni vědí, že já potřebuji je a oni potřebují mne. Vzájemý respekt je důležitější než peníze. Pokud člověk cítí, že je jeho vnitřní genius uznáván, pracuje daleko lépe. Pokud to necítí, bude požadovat více peněz za méně práce.

 

Špičkoví studenti kteří byli premianty, často nedokázali tyto vlystnosti uplatnit v běžném životě. To že má někdo nastudované hory knih, neznamená, že tyto informace umý využívat a rteagovat na změny v životě a společnosti.

Výsledky ve škole nijak nesouvisí ani se spokojeností v životě, přátelstvím a rodinnými vztahy. Život je živý organismus a neřídí se knihami, často desítky let neaktuálních.

 

Můj bohatý táta často říkal: Většina jedničkářů souhlasí s tím, že 2+2 jsou 4. Ale většina jedničkářů neví, jak z onoho 2+2 udělat 4dolary nebo 4 miliony.

 

Chyby neznamenají nic jiného než příležitost, jak se vyrovnat s těžkostmi a neúspěchy budoucnosti.

 

Spousta lidí se domnívá, že na všechno existuje správná odpověď. Život je ale ve skutečnosti testem s volbami, nikoli jednou správnou odpovědí.

 

Šílenství je pokud tutéž věc děláte znovu a znovu stejným způsobem, a přitom očekáváte jiný výsledek.

Šílenství je říkat vašemu dítěti, ať jde do školy a najde si zaměstnání, když v dnešní době se pracovní místa stěhují do zemí s levnou pracovní silou nebo jsou nahrazována stroji.

Šílenství je říkat pilně pracuj, čím tvrději pracujete, tím vyšší platíte daně.

Šílenství je říkat spoř peníze, když již penězi ve skutečnosti nejsou. Jsou pouhým virtuálním číslem, které je navíc znehodnocováno inflací.

 

Jednou jsem navštívil rurz investování do realit. Na rozdíl od akademie, kterou jsem rovněž navštěvoval, instruktor vyučoval to, co sám dělal. Byl ze skutečného světa a praktikoval to, co sám hlásal.

 

Kdo chce být úspěšný, musí hledat způsob, kdo ne, hledá důvod.

 

Jedním z důvodů, proč jedničkáři nebývají úspěšní, je ten, že si myslí, že kdo dělá chyby je hlupák. V životě ale člověk ví, jak cenná poučení chyby mohou přinášet a že jsou mnohdy velmi cennou spětnou vazbou jejich jednání. Dúležité však je, abychom se z chyb poučili a již je neopakovali.

 

Pro úspěch je důležitá tzv. Emocionální inteligence. Znamená například: Jít do posilovny a neválet se v posteli. Být milý, ikdyž ostatní nejsou. Nepít alkohol, ikdyž na něj máte chuť. Říci pravdu, ikdyž nebudete vypadat dobře. Pomoci někomu zadarmo, ikdyž máte spoustu přáce. Bez emocionální inteligence a podnikatelského vědomí poslání by nebyly ani Apple, ani Microsoft, ani Facebook.

 

Mou první investicí byl maličký byt na Havaji. Byl za dobrou cenu, ty peníze jsem ale neměl. Následoval jsem tedy rady z kursu a akontaci jsem zaplatil pomocí debetní karty. Každý měsíc jsem po zapalcení všech výloh včetně hypotéky vydělal 25 dolarů čistého. Bylo to málo, ale změnilo mi to život.

 

Naučte své dítě, že nezbohatne penězi. Jestli zbohatne, rozhoduje jeho mysl, ne peníze.

 

Američané mohou telerovat rozdíl mezi bohatými a chudými, dokud bude existovat naděje, že se každý může dostat do střední třídy a snad také zbohatnout.

 

Skutečný kapitalista – podnikatel ví, jak vzít jeden dolar a proměnit ho ve stovku dolarů. Ale dej jeden dolar byrokratovi a stovku jich utratí.

 

I uprostřed špatného obchodu jsem potkal dobré obchodní partnery.

 

Jedním z nejdůležitějších úkolů rodiče je povzbuzovat dítě, aby nalezlo prostředí, v němž se může plně projevit jeho génius.

 

Namísto toho, abyste své dítě učili, na jakou podporu má nárok – jednu rybu zdarma denně (chudí), nebo jak má pracovat a pobírat za to ryby (střední třída), věřím, že je chytřejší naučit vaše dítě, jak se stát dodavatelem ryb (bohatí)

 

Doporučuji, abyste si načrtli průběh vlastního života jako já, a oslavili všechny jeho vrcholy. Na odvrácené straně se zase zamyslete, jaká ponaučení jste přijali. Většina bohatých lidí se stala milionáři tak, že nejprve nadělali chyby a z nich se potom poučili. Hodně chyb.

 

Co je inteligence? Schopnost podívat se na svět z co největšího množství stran.

 

Chamtivost je, když chce člověk dostávat víc, než je ochoten dát.

 

V roce 2012 byl pětihvězdičkový hotel poblíž našeho domu prodán singapurské vládě. Odkud ty peníze přišly? Byly od Američanů, kteří své peníze použili na nákup televizorů, počítačů, a dalších produktů vyrobených v Asii – výrobků, které časem ztrácejí hodnotu. Dolary se nyní vrátili do Ameriky, aby nakoupili naše bohatství – aktiva, která hodnotu časem získávají.

 

Chudým nepomůže zničení bohatých.

 

Když se stanete bohatými, problémy neustanou. V mnoha ohedech začnou nové problémy. Cesta systémem soudů a obrana same sebe a svých peněz, to je moderní peklo.

 

Představivost je mnohem důležitější než vědomost. Vědomost je omezená na to, co víme a čemu rozumíme, zatímco představivost dokáže pojmout celý svět a všechno, co kdy bude k vědění a porozumění.

 

Ukažte svému dítěti, že kažkou korunu, kterou si vydělá, může utratit, investovat, nebo darovat.

 

Legalizované okrádání bohatými vede k tomu, že se chudí bouří a používají pak socialistické okrádání jako odplatu. Velké korporace kradly, a tak podnítily vznik odborových organizací.

 

Mamutí společnosti vytvářejí ohromné zisky. Kupodivu nevytvářejí pracovní místa s vysokými platy – vytvářejí novou třídu – pracující chudinu.

 

Elvis Presley dosáhl vrcholu proto, že se dělil o své vlohy a talent, a čím více rozdával, tím více přijímal. Úspěšný člověk ví, že čím více dá, tím více dostane.

 

Nejsou dluhy jako dluhy. Nemít dluhy ze spotžebního úvěru je správné. Kdybychom však využili dluh k získání aktiv, rozmnožili bychom své prostředky.

 

Učte své dítě, aby za své prostředky nejprve nakoupilo aktiva a pak zisky z aktiv teprve použilo na získání pasiv.

 

Práce u McDonalds není práce, ale škola. V takovémto provozu si mladý člověk, většinou student, může osahat realitu na mnoha pozicích a to jej připraví na dobré přemýšlení o vlastní firmě. Prací v McD získá 80% toho, co potřebuje pro rozjetí vlastní firmy. Namísto toho když půjde ptacovat do tradiční firmy, dostane se většinou jen do jediného oddělení na jedinou úzkou pozici a širší zkušenosti nezíská. Výplata u McD z pohledu zaměstnance bude žalostná, avšak zkušenost je k nezaplacení.

 

Při spolupráci mi jde učení se novým věcem nejlépe. Proto se obklopuji týmem chytrých a zkušených lidí. Ve škole se toto považuje za napovídání a podvádění.

 

Můj chudý táta věřil, že když znáte správnou odpověď, máte vyhráno. Byl spokojený, že ví, ža Ameriku objevil Kolumbus. Můj bohatý táta by se raději učal, jak se stát Kolumbem, než aby se učil data o něm.

 

Když budou rodiče dětem otvírat pohled na věci z jiných úhlů, budou tím zvyšovat jejich inteligenci. Je to mnohem lepší, než je učit co je dobré a co špatné.

 

Jedním z největších problémů se vzděláním v našich školách je, že se děti učí pracovat pro peníze, místo aby se učili, jak mají peníze pracovat pro ně.

 

Jak rodiče přimějí své dítě k učení? Děti se učit chtějí. Jednou z odpově´dí jsou hry. Já sám jsem se důležité věci o podnikání naučil tím, že jsem cehé hodiny hrál s bohatým tátou Monopoly. Dobré je i experimentování – to, co se tímto způsobem naučí, si snáze osvojí a využijí to ve skutečném životě. Důležité je, aby prostředí umožňovalo dělat chyby, zkoušet věci jinak, klást otázky a přiznat, že neznáte všechny odpovědi. Asi nejdůležitější je však jít příkladem. Tak, že budete člověkem s otevřenou myslí, který dokáže stát na hraně mince a vidět ji ze všech stran najednou – ať jde o nápad, záležitost nebo nějaképrohlášení.

 

Když rodiče pomohou dítěti nalézt jeho vlastního génia – a podpoříb je v jeho snech – dají mu tím nejcennější dar.

 

Věřím, že děti jsou naší budoucností. Dobře je učme a nechme je jít vlastní cestou. Ukažme jim tu nádheru, kterou nesou v sobě. Dejme jim hrdost... (Z písně The greatest Love of All)