Má smysl pomáhat?

Možná se podivujete proč se v nadpisu tak hloupě ptám? V dnešní uspěchané době plné zloby a zášti je málo lidí ochotných pomáhat druhým. Možná je to způsobeno tím, že jsou pracovně vytíženi natolik, že jim pro pomoc druhým nezbývá čas. Setkávám se i s lidmi v mém okolí, kteří používají mnou nenáviděnou větu: " Proč bych měl/a pomáhat druhým? Mě také nikdo nepomůže." Tahle věta je alibismus a takovým lidem říkám novodobí Farizeové. 
 Pomáhat se dá jakkoliv. Zrovna nedávno jsem sledoval reportáž o nedostatku dárců krve a krevních složek. Většina lidí se bojí kanyly (odběrové jehly). Takový jsem byl i já, ale poprosil jsem Pána o sílu a on mi ji dal. V současné době už je pro mě dárcovství krve naprostá rutina. Potom jsem se s partnerkou bavil o dárcovství krevní plazmy a začali jsme společně chodit darovat tuto životadárnou tekutinu. Myslím si, že pokud je člověk zdravý, tak by měl dát kousek ze sebe. Přiložit ruce na lidi, kteří potřebují pomoc například při onkologických onemocněních. Ježíš také uzdravoval a nekoukal se na koho své ruce přikládá. Pomáhal všem bez rozdílu. Ale také chápu, že někteří z nás nemohou ze zdravotních důvodů. Mám ve svém okolí lidi, kteří by rádi darovali, ale nemohou právě ze zdravotních důvodů. Takových lidií si nesmírně cením. Dlouhá léta mě můj dobrý kamarád zval, abych se zapsal do registru dárců kostní dřeně. O této možnosti jsem přemýšlel několik let, až jsem se nakonec odhodlal i k tomuto odvážnému kroku, byť vím, že členství v registru je jen jméno na papíře. Pravý charakter potenciálního dárce se ukáže až při pozvání do odběrového centra při nálezu vhodného příjemce. Samozřejmě i v této chvíli se můžete dárcovstí zříci, ale příjemce se další shody nemusí dožít.
Pomáhat se dá i pouhým sbíráním starého papíru a věnování ho dětem do škol, nebo tříděním odpadu. Ve farním zpravodaji několikrát bratr farář Martin žádal bratry a sestry o pomoc. Věřím, že většina v našem společenství mu pomáhá jak umí nejlépe.

Dá se pomáhat i finančně, přispívat na různé spolky nebo třeba na obědy dětem.

Byť jsem křtěný v Československé církvi husitské, tedy hrdý Husita, rád si pročítám i katolická periodika. Zejména mě oslovil Katolický týdeník. V něm jsem objevil žádost o pomoc dětem rodičů, kteří jsou ve vězení. Pomoc spočívá v tom, že buď pošlete na trasparentní účet peníze (můžete si nechat zaslat potvrzení o daru k odečtu z daňového základu), nebo pošlete přímo vánoční dárek. Mě tato forma oslovila, zejména proto, že děti za svoje rodiče nemohou. 

Milí bratři a milé sestry, pokud je to v našich silách, tak prosím pomozme těmto dětem. Stačí maličký dárček, takový, který byste sami dali svým dětem. Pokud nemáte inspiraci, tak jako já, pošleme alespoň malou částku. Průměrně se ceny dárků pohybují mezi 450 - 600 Kč. Pokud se kamarádíte s internetem, tak si otevřete odkaz www.andelskystrom.cz a tam najdete informace o tom, jak pomoci dětem, jejíž rodiče jsou ve vězení a nemohou se svými ratolestmi oslavit Vánoce. Modlím se za všechny, kteří jakkoliv pomáhají, protože i ta nejmenší pomoc se počítá, byť by to měla být například pomoc mamince s kočárkem do schodů.

Stále vám, čtenářům dlužím odpověď na otázku: "Má smysl pomáhat?" Za mě určitě ano. Bůh nás všechny sleduje a dává nám každý den nespočet možností jak pomoci, je však jen na nás, zda tyto možnosti využijeme. 

Pozn.: V žádném případě nechápejte můj článek jako útok na ostatní, nebo na moralizování někoho. Věřím, že každý pomáhá jak může. Můj článek má být inspirací a návodem k tomu jak se dá pomáhat, jde o to jen překonat strach, stud nebo vlastní lenost a konat.