Jemné pramínky kaštanových vlasů se jí kroutili kolem drobného obličeje. Prohlížel si její líbeznou tvář a byl si jistý, že za celý svůj život nepotkal nikoho tak půvabného jako Kate. Byla pořád stejně krásná jako kdysi.

Vzpomněl si znovu na jejich krásné sladké dospívání a věrné přátelství, které se tehdy zrodilo v malém bohem zapomenutém americkém městečku. V jeho rodišti. 

Vlastně nikdy nezapoměl. Myslel na to, na ní ! , celý svůj osamělý život. Na to co mohli mít , ale co se nakonec nikdy nestalo. Píchlo ho u srdce.

Tak jako vždycky, když si vzpoměl jak jejich vztah nakonec dopadl. Netušil, kde udělal chybu a to ho užíralo zevnitř jako kyselina. Pokud člověk nezná pravdu, jde to s ním z kopce. A s ním to bylo stejné. 

Jako muzikantovi mu to trochu i pomohlo. Se svou bolestí se uzavřel před ostatními a raději chodil na nějaká opuštěná místa, kde tvořil. Šlo mu to z duše. Do slov, které mu napsal sám život, vkládal líbivé melodie o nichž věděl, že se lidem budou líbit. 

Moc dobře věděl co chtějí lidé slyšet. Chtějí příběhy. Touží po tklivých i rytmických melodiích oslavující život. Vyhledávají a sní o písních , kde se nachází láska a přátelství, ale už si neuvědomují jak se cítí člověk, který je píše. Vidí jen to štěstí, které se tam objevuje, ale to že tam může být i bolest raději vidět nechtějí. 

Udělal tehdy chybu, když se vřítil do manželství s Lisou Marií. Teď to ví, ale předtím si myslel, že dělá správnou věc. Lisa byla tehdy velmi mladá a on viděl, že je doopravdy zamilovaná. Ne do jeho peněz, ale do něho samotného.

To vygradovalo k tomu, aby jí učinil nabídku k sňatku, i když srdce měl stále rozervané na kousíčky díky Kateyinému nečekanému úprku. Nutno podotknout , že mezi tím uběhlo spoustu let, ale ani to nezmenšovalo jeho bolest. 

Jednu dobu se Kate pokoušel najít, ale bezvýsledně. Jako by Katherine Davisová nikdy neexistovala. Doslova se vypařila z povrchu zemského a je mu nezbývalo nic jiného než to vzdát.

Po tom co si s Lisou vyměnili sliby při tichém obřadu s tím přestal. Toužil zapomenout. Lisa se mu  v tom statečně pokoušela pomoct , ale po chvíli věděla, že to nemá smysl. Prohrála. Hlavně Kate byla důvodem rozpadu jejich krátkého manželství. I když tam nebyla fyzicky, její duch tam byl neustále. Miloval Lisu, ale nikdy k ní necítil to, co pocítil jako dospívající chlapec ke své nejlepší přítelkyni.

Byla to tu znova. Minulost se jako stín vrátila do jeho srdce a opakovaně plakala pro ženu jeho života. Nakonec se mu ulevilo, když mu Lisa oznámila, že jí to sice mrzí, ale jejich manželství je u konce. Prostě nefungovalo a ona tušila kvůĺi čemu. Tedy spíše kvůli komu. Rozešli se jako přátelé.

Dalším jeho blízkým člověkem byla Debbie. Jeho rádkyně, ošetřovatelka a přítelkyně, které bezmezně věřil , byla ta pravá pro život jaký si představoval. Začali se scházet častěji a práce s tím už neměla moc co dočinění. I když se z počátku zdráhala, nakonec svolila a přistoupila na jeho nabídku k sňatku, jenž přišla v celku brzy.

Přece jen nechtěl skončit jako zatrpklý starý mládenec, který bude do konce života blouznit o své první bývalé lásce. Chtěl to co měli všichni. Toužil po krásném rodinném životě, po manželce, která bude stát po jeho boku v časech dobrých i zlých, přesně jak si o pár týdnů později slíbili.

Narození Prince bylo bezesporu tou nejkrásnější chvílí jakou kdy mohl prožít. Vzpomněl si jak seděl s hlavou v dlaních na plastové židli v nemocniční chodbě a plakal štěstím.

Nemocnice byla natolik tolerantní, že celé patro nechali uzavřít jen pro něj a Debii, jelikož věděli jaká by se strhla mela, kdyby byť jen někdo tušil, že zrovna do této nemocnice odjela rodit manželka Michaela Jacksona. 

Nikdy nezapomene na ten okamžik, kdy se přes tvrzené sklo díval na svého synka zkrouceného v malé postýlce. Nedokázal uvěřit, že je člověk schopen stvořit něco tak nádherného. Nikdy nebyl více pyšný jako v tu chvíli..

Jako úspěšný hudebník by to asi neměl říkat, ale když se člověk stane rodičem,žádný pocit se tomu nevyrovná.

S Debbie si ale pomalu přestávali rozumět. Po té co přišla na svět malá Paris se odcizili úplně. Debbie si nikdy na nic nestěžovala, byla jiná než Lisa a to mu vyhovovalo.

Nevyptávala se ho kam šel, kde byl tak dlouho a proč dělá to a to. Ještě předtím, než se jejich vztah změnil v něco víc, jí o Kate vyprávěl. Věděla o ní, ale už nikdy o jeho dospívání ani slůvkem nepromluvili. 

Pamatoval si její slova, která mu řekla, když odcházela z jeho domu a zároveň z jeho života . " Najdi jí a zjisti všechno co potřebuješ, jinak tvá duše nenajde nikdy klid ".

Dlouho přemýšlel o jejích slovech, ale neustále váhal. Inkoust na rozvodovém archu ještě pořádně ani nezaschl a Kate se zjevila v jeho životě jako by ani nikdy neodešla. Najednou byla tu.

Když mu zavolal po dlouhé době Victor, mluvili spolu několik hodin. Byl tak rád, že ho zase slyší.

Kdysi mu hodně pomohl a on mu za to nikdy nepřestane být vděčný. Přátelství s Victorem bylo krásné a upřímné. Neměli na sebe čas, ale věděli o sobě. Ale ne všechno... jak se později dozvěděl. 

Věděl, že si Victor krátce po jeho případu našel partnerku, neustále mu o ní vyprávěl, ať už po telefonu či mailech, které si občas napsali. Když ho tehdy poprosil, jestli by nezazpíval na jejích narozeninách, neměl srdce ho odmítnout.

Nikdy si ale nepomyslel, že tam tam najde ženu, která ho tolik let okrádala o šťastný život. Victorovu přítelkyni.

.....................................................................................................................

Ani nevěděl jak dlouho tu takhle leží. Opřený o jednu ruku ji tiše pozoroval. Nejspíš několik hodin, ale vydržel by to klidně i celé dny. 

Fascinovala ho. 

Miloval ten neposedný pramen jenž jí neustále padal do čela, její zelené veliké oči, v nichž se člověk dokázal topit a on sám měl pocit, že už je dávno ztracený. Sklouzl pohledem na její malý nosík pokrytý drobnými rozkošnými pihami, kvůli kterým se jí v dětství tolikrát smál.

Sjel pohledem až na její ústa a vydechl zadržovaný vzduch v plicích. Ty něžné plné růžové rty, jež kolikrát líbal. Kate měla ústa stvořená pro něj. Pasovali k sobě jako dva ztracené dílky puzzlí. Nedokázal se ovládnout a pohladil jí rty svými prsty. Lekl se, když se jí roztáhly do kouzelného úsměvu a zadíval se jí do obličeje. 

Měla doširoka otevřené oči a tiše ho pozorovala. 

Odpusť, nechtěl sem tě probudit, kál se a znovu jí za ucho  zastrčil pramínek vlasů spadajícího do čela. 

Nespím už dlouho, cítila sem, že mě pozoruješ , pousmála se a naklonila hlavu na stranu. Trhavě se nadechnul, když k němu vztáhla ruku a pohladila ho po tváři. 

Dvakrát se nerozmýšlel, sklonil se k ní a zajal její vlahé rty ve sladkém polibku. Kate si jeho hlavu tiskla k sobě a polibek prohloubila. Jejich jazyky se setkávali jako při valčíku a společné vzdechy začaly znovu naplňovat stáj. Vášeň v nich narůstala zběsilou rychlostí. 

To je přesně to co vždycky bylo stejné. Nedokáží to ovládat. 

Spal si vůbec ? , odtáhla se od něho s úsměvem a lehla si mu na hruď. 

Spal sem jako nemluvně neboj se, jelikož mě v noci napadla jedna divoká nezbedná kočka , políbil jí do vlasů a zasmál se. Obtočil paži kolem jejího horkého nahého těla, jenž se k němu neustále tisklo. 

Jí ti dám nezbednou kočku ! , uhodila ho do prsou a v zápětí na ně zasázela několik mokrých polibků.

Pocit intimity neutále sílil a on se bál té chvíle, až vyjdou z této stáje do reality. Miloval ji. Chtěl být s ní, toužil po tom , aby ona chtěla být součástí jeho života ne jen jeho postele. To, že spolu spali nic neřešilo. Věděl to, ale jen těžko se v její přítomnosti dokázal ovládat. 

Byly tu ale věci, které toužil vědět. jednou mu to musí vysvětlit. Na to má právo. Chce ty slova co mu tehdy napsala v tom dopise, jenž na něj doma čekal, slyšet z jejích vlastních úst. Po tom jak plně se mu v noci odevzdala o nich začal pochybovat...

Musí mít, ale trpělivost. Kateyina nehoda vše zpomalila. Čekal na vysvětlení 18 let, to už těch pár dnů, týdnů či měsíců než se jí vrátí paměť vydrží.

Ztuhl, když si vpomněl na včerejší Victorův telefonát těsně před tím než pro něj Kate doběhla do pokoje, kvůli tomu porodu klisny. Úplně se mu to vykouřilo z hlavy. No nedí divu, když zbytek večera i noci strávil s Kate. 

Bylo mu ze sebe samého zle...

Trochu nudný dílek, spojovací..ale musíte pochopit jak se oba cítí, co bylo a nebylo, proč se vším tolik čekají, zdráhají se atd..chci abyste je poznali 

Jinak Vám opravdu moc děkuji za milé kometáře,mám vás tolik ráda  bez Vás bych možná ani neměla sílu to dokončit, maximálně v mé hlavě ..Děkuju vám za vše zlatíčka a slibuji, že povídka ještě nekončí a bude dusno ..