Bříšky prstů sem mu přejížděla po klidně oddechující hrudi a s uspokojením sem pozorovala, že hluboce spí.

Hlavou mi prolítly vzpomínky na ten den, kdy jsem ty fleky viděla poprvé. Tehdy to bylo pár bílých místeček na jinak perfektním čokoládovém těle, ale dnes ? Kdybych ho neznala nevěřila bych, že byl kdy černochem, jako ostatně spoustu dalších lidí. Jeho kůže byla až nepřirozeně průsvitně bílá.

Četla sem , co všechno si " lidé " dokázali vymyslet. Znám Michaela příliš dobře na to,  abych věděla , že ho to muselo postupně ničit. Nebo ten nesmysl se zneužíváním dětí, díky němuž se poznal s Victorem.

 Vzpomínám si,  jak jsem jednou při cestě do práce šla kolem trafiky kde toho byli plné noviny. Šokovalo mě to. Koupila sem si jeden týdeník a o chvíle volna sem si to pročetla. Kruté výrazy na Michaelovu adresu se mi zařezávali do srdce. 

Tehdy jsem vážně přemýšlela nad tím, že ho vyhledám. Tolik sem ho chtěla obejmout, ale nakonec sem se jako vždy stáhla. Tohle je stránka lidské krutosti a nenávisti. Házet tu nejhorší špínu na člověka, jenž se snažil pomáhat , kde se dalo, zatímco jiní seděli doma na zadku a nezmohli se na nic.

 Při pohledu na fotku pod článkem mi vyhrkli slzy do očí. Michaelova bledá strhaná tvář byla ukázkou utrpení. V první chvíli mě šokovala jeho bílá tvář , ale okamžitě sem věděla, že je nemocný a hlavně jak.  Ihned sem si vybavila ten den, kdy sem zahlédla bílé skvrny na jeho tmavé kůži. Díky konferenci před několika lety sem moc dobře věděla,  o co se jedná.

Kdybych tehdy věděla, že ..., pohladila sem ho po tváři a natáhla sem se tak blízko, abych mu mohla vtisknout polibek na čelo.

 Přitulila jsem se k jeho teplému tělu a hlavu sem si položila na jeho hruď. I ve spánku byl mužem činu. Objal mne a majetnicky si přitiskl mé tělo na své.

V žilách mi znovu zaklokotala touha. Cožpak je to vůbec fyzicky možné ? Jak dlouho jsme mohli spát..hodinku max. dvě ? ..

Bezostyšně sem mu položila nohu přes boky . Cítila sem jak se jeho tělo napjalo, ale neprobudil se. Lehounce jsem se dotkla jeho pevného břicha a přejela dlaní až k jeho bradavkám. Zoufale sem po něm znovu zatoužila jak fyzicky tak psychicky. Měli sem ještě pár hodin na to, abychom uspokojili vzájemnou touhu. Musí to stačit.

Odhodlaná jako nikdy předtím sem se k němu přitiskla boky a nepatrně sem sjížděla dlaní po jeho těle.

.............................

Michaela nejprve napadlo, jestli se  mu to všechno jen nezdá. Po chvilce si , ale uvědomil, že se ho Kate opravdu dotýká, cítil motýlí doteky jejího jazyka na své hrudi a věděl, že tohle určitě není sen, ale nádherná skutečnost.

Kate svírala svou drobnou ručkou jeho zcela připravené mužství a on z toho skoro zapomněl , jak se jmenuje.

Dovolil jejím rukám, aby se ho hladově dotýkali a zkoumali vše, na co dosáhli. Neotevřel oči, slastně poslouchal její roztoužené vzdechy a cítil jak se svými boky tiskne k jeho stehnu.

Využil momentu překvapení , převalil jí na záda a hluboce se jí zadíval do očí.

" Bavíš se dobře ?.. Snad bys nezneužila spícího muže hmm ? .."

Vyděšeně na něj zírala těma svýma zelenýma očima jako by mu na krku narostla druhá hlava.

" Já..já sem jen.."..

Prsty nejdříve okusil její vlhkost a pak se do ní jediným pohybem celý ponořil.

"Nechtěla ztrácet čas ? , dopověděl za ní a s uspokojením zaslechl jak chtivě vzdychla a pohltila ho svým teplým horkým tělem. Uvědomoval si, že znovu riskují, ale nedokázal se od ní odtrhnout. Teď už je příliš pozdě.

Věděl, že to zase bude tak nádherné, jako pokaždé. Nebyl svatoušek. V životě zažil dobrý a uspokojivý sex, ale nikdy ..nikdy se necítil tak živý a spokojený jako s ní. S Kate to vždy bylo o něčem jiném. Bylo to víc.

" Sevři mě nohama miláčku" , požádal ji s povzdechem a ona mu ihned vyhověla. Tělem mu proletěl šíp slasti, s každým dalším pohybem cítil jak se vše vzdaluje, jsou tu jen oni dva, nic víc.  Ztrácel pro ní hlavu i duši.

" Už to nevydržím", zašeptala a sjela mu dlaněmi po zádech na zadek a přitiskla si ho ještě více do sebe.

" Vezmi si to, co chceš Kate. Vezmi si všechno".., zanaříkal a snažil se popadnout dech.

Usmála se na něho a přitiskla si ho k sobě co nejblíže. Dívali se jeden druhému do očí a byli ztracení. Pohybovali se divoce, tělo naráželo na tělo a vzájemné vzdechy jako by tvořili píseň lásky a touhy.

Zoufale se snažil oddělit svou fyzickou touhu od emocionálních tužeb. Věděl ale, že Kate by se okamžitě stáhla, kdyby jí řekl, jak zoufale jí potřebuje. Jak ji miluje. Věřila by mu to vůbec ? ..

Když se Kate s výkřikem kolem něho sevřela  , sám zůstal bez dechu. Opustila ho veškerá vůle odolávat, nemohl jinak než poslouchat své srdce, tělo a pohybovat se stále rychleji , jen aby se mohl opakovaně vrhat do jejího nádherně vlhkého lůna.

Její sladké výkřiky ho vydráždili natolik, že už neměl sílu zadržovat to, co se nepopiratelně blížilo.

....................................................

Ani jeden z nich nepromluvil. V naprosté tichosti se oblékali, každý u jednoho rubu postele, skoro jako cizinci, kteří se vůbec neznají. Žádné doteky, pohledy a krásná slova.  

Jen co si dopnul poslední knoflíček ,  podíval se jejím směrem.

Moc toho na sobě předtím neměla, takže tam teď stála jen ve volném tričku a kraťasech a nejistě ho pozorovala.

" Miku..já..asi jsme .."..

" Žádné omluvy Kate, prosím tě ušetři nás toho" , promluvil so pomalu se probouzejícího se rána. Asi nikdy se necítil tak živý jako během těchto několika bláznivých, ale úžasných hodin s Kate v náručí.

" Máš..asi máš pravdu", pípla, ale její hlas nezněl moc přesvědčeně.

"  Vždycky to bylo a bude takovéhle Kate, nikdy neuděláme nic s tím, že se přitahujeme a"...

" Byl to jen sex Miku, nedělej z toho nic víc , buď tak laskav" , podívala se mu do očí, které ale říkali úplně něco jiného než její ústa.

" Ty tomu co se mezi námi děje nazýváš "jen sex" ?  Tomu snad ani ty sama nevěříš!"...

" A co ti mám říct ? Udělat ? Mám si snad kleknout na zem a uctívat tě za to, že mě dokážeš uspokojit ? Myslím, že na tohle se najdou i jiné tvé úlovky, které máš ve své posteli. Ať už jsou odkudkoliv" ..

Vycítila sem jeho hněv, když se na mě vrhl ublížený pohled .

" Děláš ze mě gigola či co ? Proč se sakra jednou nedokážeš chovat jako dospělá a přiznat si co cítíš ? Ta tvoje ničím nepodložená žárlivost tě prozrazuje! "

" Moc si o sobě nemysli, jak víš tak.." ..

" A víš co ? Chtěl bych , abys byla těhotná !, vyřkl ta slova možná trochu hrubě a vzápětí toho litoval , když viděl jak se jí z tváří vytratila všechna barva. Přeji si to z celého srdce, promluvil už o trochu klidněji, když nic neříkala. Ta možnost se mu zarývala pod kůži víc, než by si měl připustit. Vždycky sem je s tebou chtěl mít Kate ..."

" Ty jsi blázen , vyhrkla prudce a on si nemohl nevšimnout jak se trhaně nadechla. Přát si můžeš co chceš, ale tohle se ti nikdy nesplní " , viděl jak bojuje sama se sebou, přistoupil k ní, ale ona se stáhla. 

" Dvakrát jsme nepoužili ochranu,  ta možnost je více než veliká, nemyslíš ? Je to jen a jen moje chyba, je záležitostí muže, aby na tohle myslel, ale .."..

" Dost ..! Nech toho ! Ne není to možné, já nikdy nebudu mít děti..protože..protože je jednoduše nechci ! Chráním se ", dodala sem rychle a doufala, že mě prostě nechá jít.

Její odpověď mu nedávala žádný smysl. Dobře si pamatoval, jak Kate vždy básnila o tom jak se stane matkou, toužila po velké rodině. Snadno poznal, že mu lže.

" Nechceš ? Nebo spíš nemůžeš .., pochopil a smutně se na ní podíval. Proto ta jizva ,že ? Byla to operace,  podíval se jí na štíhlé břicho ukryté pod vytahaným tričkem. Nechceš mi o tom povědět Kate ? .." 

Netušila sem, že si tu jizvu vybaví. Nikdy..nikdy se o Oliverovi nesmí dovědět. Ať už jsme si ublížili jakkoliv, teď když sem poznala jak své děti vroucně miluje, bych mu to nikdy nemohla prozradit. Zničilo by ho to a to sem nechtěla. Opravdu ne.

" Nemusíš se starat Michaeli, přešla sem na neutrální tón a zahlédla sem bolestný záblesk v jeho očích. Měla sem nějaké zdravotní potíže, které zapříčinili to, že nikdy nebudu moct mít děti. Toť vše, nadechla sem se a několikrát sem zamrkala , abych zahnala slzy jenž se mi drali do očí.

" V dnešní době se to přece dá léčit, může být možnost..."..

" Ne nemůže a nesnaž se hrát na svatého , tak dokonalý zase nejsi ! Tohle nedokáže vyléčit nikdo a nic , rozumíš ?"  , zastavila sem ho v půlce věty , jelikož už toho na mě bylo až příliš. Vzpomínka na Olivera, znovu ožívala , když sem sem viděla Michaela jak se mi snaží pomoci.  

Nikdy nezapomenu jak úžasný byl pocit mít vlastní dítě v náručí, když mi poprvé vložili ten malý uzlíček do dlaní, radostí a láskou k němu sem se rozplakala. Dnes je to jen bolestí, která nikdy nepřebolí.

Proklouzla sem kolem něj a byla sem ráda za to, že tentokrát mě nechal jít.

Michael koukal před sebe , neschopný pohybu. 

Teď už nerozumněl už vůbec ničemu. 

 

btw. tak děvčátka, v příštím díle začneme s dalším odhalováním minulosti, Kate se konečně dozví jak to bylo se Sarah , už to mám rozepsané  ( já v ím, šak už bylo na čase ...  ) Mám Vás všechny moc moc ráda a věřte, že si pamatuji na každého z Vás , i na tebe Tuplup  a Leničko...ty seš neuvěřitelná, seš jedna z vůbec prvních čtenářek a jsi tu stále, je to vůbec možný ?  WH sem začala psát na konci srpna 2009..započala 4-tý rok  a taky poslední nebojte