Michael raději přestal vnímat fakt, že před ním leží jen ve spodním prádle a plně se věnoval masáži Kateyiných ztuhlých svalů. Na bolavá záda jí nanesl léčivý olej a vmasíroval jej do jemné pokožky. Kate slastně zamručela, když se jí snažil uvolnit šíji a pokračoval níže. 

To je příjemný, díky, vzdychla a Michaelovi se téměř zatmělo před očima. Ona snad vůbec netuší co to s ním dělá. Už jen ten její podmanivý pohled ho připravoval o rozum. Pokaždé , když se jejich oči střetli,  zahlédl ten vášnivý záblesk , jenž se jí mihnul v očích. Jakmile se do nich podíval, měl pocit, že se topí. 

A stejné to bylo s doteky. Teď , když se znovu dotýkal její jemné pokožky, měl pocit největší výhry v životě. V tuhle chvíli šla všechna jeho ocenění k šípku. Ležela tu před ním téměř nahá a dovolila mu, aby se jí takto důvěrně dotýkal. 

Důvěrně? Co si to namlouvám...Dovolila mi, abych jí pomohl od bolesti, nic víc nic míň. Při myšlence na to, jak důvěrně by se jí rád teď dotýkal, raději zavřel oči a stáhl ruce z jejího těla. Jen aby neudělal nějakou hloupost. 

Pokračuj prosím, pořád to bolí, zaskučela a Michael si znovu přisedl blíže. Jen co děti usnuly, naložila jsem se do vany a myslela si, že to bude stačit, ale řekla bych , že to bylo ještě horší, postěžovala si. To je to nejhorší cos mohla udělat Kate, zasmál se upřímně. Nejhorší na ztuhlé svalstvo je horká voda. Tohle ti snad pomůže. Promiň mi to, ty koně byly špatný nápad, snažil se ještě ospravedlnit. 

Líbilo se mi to, šeptla. Skoro ji ani neslyšel. Koně jsou nádherná zvířata a Neverland je úžasný. Ne nadarmo se říká, že nejkrásnější pohled je z koňského hřbetu. Je to pravda, děkuji ti, že si mi to ukázal Michaeli, zvedla se a s prostěradlem omotaným kolem svého těla se mu zadívala do očí. 

 Nestačil vnímat nic jiného než její obrovské oči, rozkošný nos a sladká ústa. Bože jak vypadala nádherně, jen v tlumeném světle lampy. Měl chuť se k ní natáhnout a vzít její rty útokem. Kdy naposled cítil tak neovladatelnou touhu po ženě? Tuhle moc měla jen jediná. Ona sama. Touhu držel na uzdě a trpělivost docházela. Jenže to co řekla poté, všechny jeho divoké záměry změnilo. 

Michaeli, je na čase uvést věci na pravou míru, začala. Pokud tu mám zůstat, musíme se snažit spolu vycházet tak , abychom nikomu neubližovaly. Při posledním slovu se jí roztřásl hlas a ani se na něj nepodívala. Věděl moc dobře proč.

 Victor je pro mě velmi důležitý Michaeli, je to můj partner i přítel v jedné osobě. S něčím se ti přiznám. Dnes sem chtěla odejít. Odejít navždy a už tě nikdy nevidět. Ale nemohla jsem a víš proč? Kvůli tvým dětem. Jsou to skvělé a nádherné děti a já si na ně tak zvykla, že si nedovedu představit, že bych je už nikdy neviděla. Když viděl jak se jí oči zalévají slzami, objal jí a přitiskl si ji k sobě. 

Michaeli...pusť mě prosím. Ale Kate...Michaeli prosím, zašeptala znovu a jemu nezbylo nic jiného než jí poslechnout. To není všechno co sem ti chtěla říct. Zadívala se mu do očí,zatímco ty její se nekontrolovaně plnili slzami, když pokračovala. Tím pádem sem tě chtěla poprosit, aby ses ode mě držel na míle daleko, to samé samozřejmě budu dělat i já. Určitě chápeš, že to tak bude lepší. 

Žádné společné večeře, žádné společné vycházky ani výlety, pokračovala a polekaně vzhlédla, když se v cuku letu zvedl z postele. Tohle bylo na něj moc. Bolelo ho, když ji viděl plakat , ale mnohem víc ho bolelo to, když ho prosila, aby se od ní držel co nejdál. Na jednu stranu ji chápal, cítil to úplně stejně, ale na druhou stranu jeho srdce křičelo a bránilo se. 

Tak strašně po ní toužil, že ho ubíjelo jí každý den vidět a nemoci se jí ani dotknout. A teď mu to i ona sama zakázala. Přitom to tak necítila, tím si byl úplně jistý. Místo toho, aby jí sevřel v náručí, pomiloval jí a dokázal jak se mýlí, jen přikývl , zvedl se a vyběhl z jejího pokoje. Nebyl schopen jí na to nic říct. Sama mohla spatřit v jeho očích , co si o tom myslí. To jí musí stačit. 

Teď potřeboval být sám a uspořádat si myšlenky. 

......................................................................................................................................................................................

Netušila jsem jak těžké pro mě bude říct mu, aby se držel dál. Zavřela jsem oči a ještě jednou si přehrála jeho pohled plný smutku a bolesti. Bože, pomoz mi tohle překonat. Co mám udělat proto, abych ho vyhnala ze srdce? ...

To oč sem ho prosila, je věc, kterou musíme dodržovat, ať už to cítíme jakkoliv. Neumí si ani představit, jak to pro mě bylo těžké dívat se mu do těch jeho tmavě hnědých očí a prosit ho o to, aby se snažil vyhýbat se mi, když sama toužím po opaku. Chtěla jsem, aby mě dál pozoroval tak jak to umí jen on, aby se mě dotýkal, kdykoliv se mu zamane.

A nejhorší ze všeho je, že toužím po tom, aby se teď vrátil. Aby mi svými šikovnými ústy dokázal, jak moc se mýlím a zůstal u mě celou noc. Zabořila jsem hlavu do polštáře a rozbrečela se. Byla sem si jistá, že stejné množství slz co jsem prolila zde v Neverlandu, jsem prolila už před osmnácti lety. Od té doby co sem tu, jsem psychicky tak vypjatá, že se to nedá snad ani vydržet. Připadám si jako na houpačce. 

Potřebuju mít u sebe někoho komu bych se mohla svěřit. Jenže koho? Sice v brzké době přijede Stephanie, jenže té nemůžu říct, co tu prožívám. Nemůžu jí nic říct o Michaelovi a o mě. Všechno co věděla je, že muž z mé minulosti se jmenoval Michael a to co sem s ním prožila. Jenže to je vše, kdybych jí řekla, že je to tenhle Michael, kterého zná celý svět , asi by se se mnou přestala bavit.

Ne to asi přeháním, ale vůbec si nedokážu představit, jak by na tohle zareagovala. Neodpustila by mi, že sem jí neřekla celou pravdu. Ale co Livie? Ona zná celou pravdu. Když sem jí poznala, byla jako moje druhá matka. Pomohla mi v nejtěžších chvílích mého života. Chtěla sem jí zavolat , ale na poslední chvíli sem si uvědomila kolik je už hodin. Byla jedna hodina ráno a to sem jí opravdu nechtěla budit. Přece jen už má svůj věk. 

Copak teď asi dělá Michael?, zajímalo mě to, proč taky ne. Z pokoje vypadl jakoby mu za patami hořelo. Neměla jsem ale odvahu to jít zjistit. Mohlo by to taky dopadnout tak, že bych porušila to, o co sem ho sama poprosila.

Celou noc sem se převalovala a nemohla sem usnout. Pokaždé, když sem jen na chvilku zavřela oči , objevil se přede mnou polonahý Michael v županu. Tak jako první den. 

.................................................................................................................................................

Michael seděl ve své posteli , objímajíc svá kolena a přemýšlel o tom co bude dál. Netušil jako dlouho tu Kate zůstane, ale mohlo by mu to být přece jedno. Tedy mělo by být. Jenže není. Čím déle tu zůstane, tím více mu bude hůř. 

K ránu se pokojem rozezvučel telefon. Michael ho bez představení zvedl. Chvíli poslouchal a po obličeji se mu zase rozlil úsměv.

Samozřejmě, že jste vítáni. Přijedete všichni? Moc se na malou těším. A na vás dva taky. Jsem rád, že se po delší době zase uvidíme bráško. Počítám s vámi, ještě to oznámím Susan. Zatím ahoj. 

Alespoň tohle mu zvedlo náladu, už aby byly tady.