Utrpení knížete Sternenhocha

Autor: Klíma, Ladislav

Originální název: Utrpení knížete Sternenhocha (1928)

Rok vydání: 1990

Vydavatelství: Paseka

Počet stran: 208

Hlavní postavy:

Sternenhoch, Helga

Popis:

Zámožný německý šlechtic Sternenhoch je malý, bezzubý, bezvlasý, šilhavý a pajdavý krasavec významného postavení. Ve 33letech se ožení se 17letou Helgu, která mu ovšem připadně ošklivá, věčně chodí jako tělo bez duše a sotva promluví. Černovláska mu porodí syna, kterého ale sama zanedlouho zabije. Těhotentví ji naprosto změní. Terorizuje Sternenhocha, zakládá nejrůznější masochistické a sadistické sekty a pořádá nejpodivnější orgie. Nakonec se rozhodne utéct od Sternenhocha se svým milencem. Sternenhoch to však zjistí, zavře Helgu do hladomorny a zapříčiní smrt jejího milého. Ze strachu z pomsty pak nechává Helgu v hladomorně zemřít. Jeho činy u něho rozpoutají halucinace. Všude se mu zjevuje Helga, vede s ním rozhovory a hledá svého vraha. Sternenhoch hledá pomoc jak u lékařů tak u čarodějnice, nic mu však nepomáhá a tak končí v blázinci. Odtud pak odjíždí zpět do svého sídla, protože Helga (přezdívá ji Daemona) se mu objeví a přesvědčí ho, že je živá a jen si s ním hraje. Sternenhoch se o tom chce přesvědčit, proto jde tajnými dveřmi do hladomorny, kde (opět zachvácen halucinací) souloží s Daemoninými pozůstatky, dokud ho od ní jeho služebníci a známí neodtrhnou. Při tom se ale Sternenhoch poraní o Helginu lebku a za dva dny umírá na otravu krve.

Vlastní komentář:

Pokud na vás děj působí naprosto šíleně, věřte, že knížka taková je. Nicméně právě ona šílenost je až ironicky často vtipná a povzbuzuje k dalšímu čtení. Když se přenesete přes celkovou uhozenost, přímo se už pak těšíte, co dalšího ten blázen provede. Krom ztřeštěností ale knížka nabízí i plno míst k zamylšení a nemálo filozofických úvah nejen o lásce, životě a smrti. No celkově shrnuto toto expresionistické groteskní romaneto prostě poládám za přečteníhodné.

Ukázka:

3.února
Neztratil jsem dosud víru ve vědu. Je tu ještě ten práček. Příšně mně učenec zakazoval, abych ho nebral víc, než půl kávové lžičky. Ale jelikož jeho rady byly vesměs blbé, bude snad blbé i jeho zrazování. A heroicky rozhodnut, spolkl jsem všechen prášek, ježn měl vystačit ještě na tři týdny. "Zítra se probudím mrtec. Ať! bože, dej, ať procitnu po tomto pozemském očistci u tebe v nebi. Ha! Všechny vnitřnosti se mně svírají, strašné bolesti - běda, běda, se mnou je amen..."

4.února
Procitl jsem ne v nebi, ale na své posteli. Ale což stojí-li ta postel někde v nebi? Což sním-li jen, že jsem procitl? Vždyť musím být mrtev, mrtev... A je mně tak nebesky krásně. Nikdy mi nebylo tak líbezně; vyskočím s postele, tančím a zpívám..Komorník přináší snídani;berlínské pečivo - Ó ty prase psychopathologické!...-Ale bylo mně stále tak krásně, že jsem se považoval za spasena před zlým duchem, definitivně, jednou pro vždy. Pozdě odpoledne však, když jsem kráčel chodbou, položil mně někdo prudce ruku na rameno. Ohlédnu se; nikde nic. Vpotácím se do nejbližších dveří, - Helga stojí přede mnou, podávajíc mi s úklonou ruku a chechtajíc se: "To jsem vám nadběhla,co?"

6.února
Věda mne zklamala. Rozhodl jsem se, že vezmu útočiště k pověře. V Berlíně žije proslulá čarodějnice jménem Esmeralda Carmen Kuhmist, dcera pastora a cikánky. Činí prý zázraky všeho možného druhu. Ještě dnes tam jedu.