Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce

8. 06 2009 | 19.33

Místo, doba děje: svět, 16. století
kk

Děj: Autor (poutník, vzdělanec) prochází městem (alegorie světa), aby si vybral vhodné zaměstnání, vstupní Brána života a opačná Brána rozchodu, 6 hlavních ulic symbolizuje různé stavy – řemeslníky vědce, lékaře, soudce, vrchnost, duchovní, válečníky, hrad Královny Moudrosti (přístupný všem, představuje pokladnu vědění) a hrad Štěstí (jen pro některé). Poutníka na cestě provází průvodci Všezvěd Všudybud a Mámení, kteří mu nasazují růžové brýle (brýle "mámení" se skly "domnění"), ty však nepřiléhaly a poutník viděl kromě klamu i skutečnost – vidí nedostatky (podvod, závist, honbu po penězích, po snadném zisku a bezstarostném životě). V zoufalství nad marností života utíká ze světa a na boží výzvu se uzavírá v ráji svého srdce (2. část).
´hh
 Hlavní postavy:Mámení – zastírá nám možnost vidět věci takové, jaké ve skutečnosti jsou

                                              přijímá cizí názory bez uvážení
                            Všezvěd Všudybud – představuje věčný neklid a zvídavost
                            Poutník (vzdělanec) – touha po vědění, poznání (renesanční člově)
 ii
Autorův záměr:ostrá kritika společenských nedostatků, církve, realistický obraz doby a smýšlení lidí - např stav vrchnostní kritizuje za zneužívání práva a bezpráví
                                  neomezená moc knížat, úředníků byrokracie     
                                 stav vojenský za nesmyslné vraždění                            
                                 vyzdvihuje střídmost, pokoru spravedlnost
 
ii 
Umělecké a kompoziční prostředky: symbolika, metaforika, tropy, alegorie
                                                              střídání scén, monologů, dialogů
                                                              přechodníky, inverze, archaické výrazy
                                                              styl svěží, živý, bohatý
                                                              první část – epická (poutavější), druhá část – podoba teologického traktátu
                                                              latinská, německá slova
                                                              slovesa smyslového vnímání
                                                              terminologie filosofická, matematická, lékařská, právní...
                                                            přes 270 vlastních jmen – originální pojmenování s charakterizační funkcí (soudci Takchcimíť, Zlatomil, Nedbal, Darobel, prokurátoři Křivosud, darmotlach, komisař Přehleda, svědci Kleveta, Lež)
                                                              složitá souvětí (humanistické periody)