Jak jsem si pořídil kolo, aneb další drahý koníček

20. 08 2014 | 14.14

     Už na jaře jsem se začal dívat po bicyklu, abych pro sebe něco udělal a abych měl koníčka levnějšího než airsoft. Zprvu to vypadalo pozitivně, našel jsem na internetu kolo za pět tisíc, vypadalo super a komponenty taky nemělo špatné. A pořád jsem si říkal, na koupi kola mám dost času, určitě ho budou mít a ejhle, chyba lávky. Kolo beznadějně vyprodáno, ale hodný pan prodejce mi nabídnul dvě kola podobná. A tu nastal problém. Měl jsem omezené finance a navíc, obě kola byla šedá a vzhledově nudná. A tak začalo hledání na novo. A já si zase našel, už několik, kol, která by se mi líbila. Dokonce je měli i na skladě, ale ouha, žádné ve správné velikosti, kterou jsem někde vypočítal. Zpětně se na to dívám, že jsem jedno z nich měl vzít, velikost byla správná a já blbě počítal.. Nakonec jsem se ale s prodejcem dohodl na úplně jiném kolu, že bude se slevou. A taky bylo, jenže pořád, stálo o pár tisíc víc, než kolo první. Pak přišly narozeniny, s nimi peníze a možnost koupě vybraného kola. A když už má být kolo nové, tak k němu i nějaké ty doplňky, typu stojánek, blatníky a i oblečení. Když jsem vše vložil do košíku na e-shopu, protočily se mi panenky. Takovou sumu si nemohu dovolit. A začalo seškrtávání doplňků. Nakonec jsem skončil s kolem, stojánkem a nářadím. 
     Spokojen se svou koupí jsem se nemohl dočkat, až mi kolo přijde. Přišlo hned další den a já celý šťastný se vrhl do skládání kola. Rychlý pohled do manuálu mi naznačil, že ho potřebovat nebudu. V momentu, kdy jsem přemýšlel, jak mám, u Odinova vousu, přimontovat přední kolo do vidlice jsem usoudil, že jsem si ten manuál asi měl pročíst, jenže jsem v ten moment nevěděl, kam jsem ho založil. Nakonec jsem kolo tedy nějak složil, ruční pumpičkou napumpoval a vydal se na svou první, zkušební jízdu.
     Po pěti metrech jízdy jsem skončil ve zdi. Problém v převodu, nemohl jsme se pořádně rozjet a kolo mi bylo nějaké moc velké. Tak jsem si snížil sedátko, otočil kolo z kopce, rozjel se a přeřadil. Kolo jelo fajn, ale pořád jsem si říkal, že jsem nějak moc vysoko a že je něco špatně. Co bylo špatně jsem zjistil v první zatáčce. Já blbec neutáhnul řídítka, ta se jen hezky otočila, ale kolo jelo stále rovně. Naštěstí se mi povedlo zabrzdit a "utáhnout" řídítka. Znovu jsem snížil sedlo, protože mi kolo pořád přišlo nějak moc velké a znovu se rozjel. A zase jsem zjistil, že jsem neutáhnul řídítka. Zastavil jsem a koukal na kolo jako idiot. Vždyť jsem ta řídítka teď dotahoval, říkal jsem si. Po zevrubné prohlídce jsem zjistil, že ty řídítka mají ještě jeden šroub, který musím utáhnout. Po utáhnutí řídítka konečně sloužila ke svému účelu a ne k okrase. 
     S dobrým pocitem jsem se vrátil domů, oblékl si šortky, o kterých jsem myslel, že jízdu na kole zvládnou a znovu vyjel. Po chvíli se ale ozval zvuk trhané látky a já si uvědomil, že si opravdu budu muset koupit šortky cyklistické. A pořád mi kolo přišlo moc velké. A taky že bylo, nejméně o číslo a půl větší, než byhc měl mít. Takže is budu muset zvyknout. S roztrhlými šortkami jsem se zase vrátil domů a na internetu koupil cyklistické. Další výdaje. Říkal jsem si, že tím moje výdaje končí, že helmu mám.. No poslední výdaj to nebyl... Po tom měsíci, co kolo mám, a prohlížím si účtenky si říkám, že já si nedokážu vybrat levnější koníček...