Jak sympatický herec, kterého znáte z Ordinace jako Jáchyma Kalinu, přišel ke své chaloupce? "Najít na jižní Moravě  samostatně stojící chalupu byl docela problém, ale tak jsme si to kdysi s bývalou ženou vysnili, takové bydlení na chalupě u Brna, a chalupu jsme také našli. Nebyla v úplně nejveselejším stavu," líčí herec.

 "Dovedl jsem na místo činu svého otce, zkušeného stavitele, a zeptal se ho: Můžeme to koupit bez toho, abychom na to museli příštích pět let sáhnout? Odpověděl, že to určitě můžeme," říká Lukáš Hejlík. Nicméně hned to léto se začalo s kompletní rekonstrukcí. Ta byla někdy rychlejší, než si herec přál, takže mnohé nápady nestihl realizovat. To přišlo později.

Naštěstí je představitel Jáchyma Kaliny na herce až neuvěřitelně zručný. "Byl jsem fanatik do používání starých materiálů - kombinování starých trámů, natírání nových fošen blátem tak, aby po vykartáčování a naolejování vypadaly stejně staře jako letité stropní trámy," vypráví zručný herec.

 

"Z půdy jsem zachránil sto let staré jedlové fošny a udělal z nich podlahu v ložnici. Půdovky po mé babičce zdobí podlahu pracovny a chodby. Z okolních vesnic jsem si na inzeráty našel kachlová kamna a pak je nechal postavit v kuchyni a v ložnici. Jimi dnes také přitápím. Jinak je chalupa vytápěná plynem."

A teď ho čeká druhá vlna přestavby. Udělá novou střechu, opět za použití starých střešních, třikrát pálených tašek, přistaví další dvě místnosti. "Tam bude mít konečně dcera svůj vlastní pokoj a já takovou další zimní zahradu. Západní stranu chci nechat celou prosklenou, aby příjmala světlo, kterého se do takto postaru orientované chalupy mnoho nedostává."

Kompletní rekostrukci má za sebou také stodola, jejíž štít se po dvacet let pomalu sesouval. "Udělal jsem v ní naprosto originální špalkovou podlahu z akátových špalků. V létě tam mám sezení pro dvanáct a více lidí a je v ní úžasně. V zimě tam mám spoustu věcí, auto, balíky sena a podobně," říká herec.

 

"Nábytek mám starý, případně renovovaný velmi šikovným truhlářem. Ten mně dělal i venkovní okna, jejichž renovace stála více než výroba vnitřních replik. Jsou přes sto let stará a mám k nim, jako k celé chalupě, vřelý vztah," vypráví Lukáš Hejlík.

 

Nechybí ani nábytek od dalšího velmi šikovného truhláře, který Lukášovi zhotovil nábytek z europalet také do pražského bytu. "Především stůl, knihovna a pohovka, vše ze starých trámů a silných borových fošen," objasňuje herec

 

Ovšem rozhodně nesmíme zapomenout  na zvířecí obyvatele farmy: je to pět ovcí a beran. Bývalo jich víc, až patnáct. "Teď, protože je už pastva suchá po vydatném létě, jsou na výletě. V parku u lednického zámku, přímo před slavným liechtensteinským minaretem na Ovčím ostrově. Opravdu, tak se jmenuje. Ptal jsem se kastelánky Holáskové: Proč tam teda nemáte ovce? A ona řekla: A proč je teda nedovezete?"

 

Pes Šprček je už veterán, borderkolie.  Když páníček na chalupě není až třeba týden, stará se o Šprčka soused Jára, který pomáhá i s hospodářstvím. Páníček bohužel nemá na pejska tolik času, kolik by si oba přáli, a vyčítá si to...

 

"Na zahradě pěstuju jen to, co můžu přímo jíst. Špenát, salát, cibuli, rajčata, dýně, cukety, jablka, švestky. Mám vysoké záhony, dost dobrá věc pocházející z Německa," říká pracovitý herec.

 

"Na chalupu nejezdím odpočívat, a když, tak velmi aktivně. Až když je tam člověk tři a více dnů, ale to se mi daří velmi málo, má šanci tam něco udělat. Je to místo, kde trávím čas se svou dcerou. A jsem nadšený, že má přítelkyně to tam má ráda a ve všem kolem chalupy a hospodářství mi pomáhá. A to prosím i se zabíjačkou - teď posledně zdatně vážila maso ze sedmnácti jehňat a solila kůže k vyčinění. Máme takový sen - rádi bychom je o Vánoce prodávali na Vánočních trzích na brněnském Zelňáku," uzavírá Lukáš Hejlík.

 

Foto