Zivot v Los Angeles je o utraceni. Cele dny od rana do vecera makate, abyste si o vikendu mohli poradne zanakupovat. Ani my se tomu neubranime, resp. nebranime. Tezko se da rict, ze jsme bohati, kdyz si pronajimame jen pokoj a ja nepracuju, ale presto si zijeme a uzivame. Opravdu hodne veci je tu neskutecne levnych. S Ceskou republikou se to neda srovnat - zejmena kdyz se veme v potaz, jake jsou u nas platy a jake ceny.

Kamaradcinemu manzelovi se jednoho dne rozbilo auto a tyz den vecer uz mel novou Toyotu. Kdyz jsem rikala manzelovi, ze tady se proste jde a koupi se auto, coz je v CR nemyslitelne, odvetil mi: "A v cem by jel do prace?". Dneska jsem s ni byla nakupovat. Ona potrebovala sehnat hlavne boty. No krasny boticky za 6 az 10 dolaru meli. Jedny sandale se mi fakt libily, ale nemeli moji velikost. Podivam se jinde. Snad budu mit stesti.

S manzelem jsme si koupili vodni dymku. Nekomu se to muze zdat jako vyhozeny penize, ale my jsme dymkovi nadsenci. Stala dvacet babek, ale s uhliky a tabakem (boruvkovym) uz to bylo vic. Dymka ma dve hadice na koureni, takze je pro par jak delana. Zrovna kdyz jsme ji sli koupit, tak vedle, kam chodim na jogu, se konal sraz chovatelu papousku. Takovyho ptactva jste jeste nevideli. Jedna pani mela krasnyho ruzovyho papoucha. A i tukan tam byl.

Taky se tu mel konat cesko - slovensky festival. Kdyz jsem si tam zavolala, abych zjistila, kdy a kde, rekli mi, ze se letos konat nebude. Ach jo :-( Ale takovyhle cesky pivo jsem tu nasla...