Pisu po probdele noci

2. 09 2006 | 17.29

Tahleta noc byla pekne dlouha. Jsem vubec nemohla spat! Samozrejme, ze v nasem pokoji bylo jak ve skleniku, ale na par hodin jsme si pustili klimosku. Za vsechno muze to blby kafe. Vypila jsem jedno odpoledne, protoze jsem cejtila, ze jinak bych byla nejpozdejc v osm vecer tuha. V osm jsem tuha nebyla, ani v jedenact, ve tri... Bylo hrozny bejt takhle celou noc vzhuru. Clovek musi furt v jednom kuse na neco myslet. Ja myslela predevsim na to, co vsechno napisu do svych blogu Jak jsem tak cucela do tmy, tak me napadlo, ze si vezmu do obyvaku notebook a neco pekneho vytvorim. Mame ho jen par dni a se mnou mel tuto noc premieru. Otevrela jsem si tzv. cooler, coz je jakasi limca s trochou alkoholu (po chvili mi pak bylo spatne). Kdyz jsem teda zapla pocitac, spustil se ta priserna windowsovska uvodni znelka! A to bylo vsechno. Monitor byl sedivej a nic mi nechtel ukazat. Asi spal. Nejdriv jsem si myslela, ze jsem asi fakt dement. Ale verim, ze existuje jine, pro me lichotivejsi, vysvetleni. Az na nej prijdu, dam vedet. Tak jsem ten kram vypla a vsem spicim tou vybornou good bye znelkou urcite udelala radost.
Takze ke psani jsem se dostala az ted - rano. V 6:00 zacal spolubydlicimu vyzvanet budik. Po hodine nepretrziteho pipani bylo evidentni, ze chlapec neni doma. Musela jsem to tedy vypnout ja.
Jdu si dat dalsi kafe. Jelikoz jsem celou noc nespala je vice nez pravdepodobne, ze bych za par hodin upadla do hlubokeho komatu, coz nechci. Jedeme totiz do zoo a na to se moc a moc tesim!!! Radsi bych ovsem sla tak v petadvaceti stupnich, ale to bych se nacekala! Tak se budem pect ve ctyricitkach. No co?