Chtela bych zkusit jogu. Vzdycky jsem sice mela za to, ze je to nuda. Ale potom, co mi moje nejlepsi kamoska napsala, ze je to naprosto super, objevila se ve mne touha proniknout do taju jogy.
Google mi mezi prvnimi vyhodil odkaz na kurz jogy tady kousek ode me. A nejen to. Kazdou sobotu je to zadarmo!!!
Cela nadsena a rozrusena jsem se vydala vstric jogovym zitrkum. Stojim ve spravne ulici pred spravnym cislem domu a civim na rodinny domek. Tak jsem se vratila domu bez toho, abych zjistila, jaka to joga vlastne je. Prece nebudu cvicit u nekoho v obyvaku, ne?!
Ted ale premyslim, jestli bych to nemela prece jenom aspon jednou zkusit. Kdyz si vsak predstavim nejake ctyri joginy v obyvaku a mezi nimi sebe, svira se mi zaludek.
Myslite, ze prehanim, ze to vidim moc tragicky? Mela bych sebrat veskerou svoji odvahu a proste to brubnout?