Tetování jsem zavrhla. Ostatně už asi jako stokrát předtím. Ale líbila by se mi pistolka jako má Pruda z Český spořitelny. Ovšem to už bych zas nebyla originální.

Skoro pořád mám dobrou náladu, ale teď teda ne. A co se stalo od mého posledního příspěvku? Nic! Hora oblečení z postele nezmizela. Umyla jsem nádobí a nechala jsem kraldy proběhnout po obýváku.

Co vám mám povidat psát? Že chodím na vejšku? Že jsem si byla nechat ožrat nohy rybičkama? Že čtu Biomanželku od Viewegha a pak na to chci jít do divadla? Že mi na tabletu nejde wifina a že mi přestala fungovat elektronická cigareta? Že chci k Vánocům bezsáčkový vysavač, ale odmítám studovat parametry x desítek strojů? Že se nemůžu rozhodnout, jestli mám koukat na To byl náš hit s tátou nebo sama na noťasu na Dextra?

Nejenom na psaní jsem líná. Člověk se musí oblíkat a ještě aby furt něco jed? Teď jsem v Ženě a život četla super tip na ušetření. Nevadí-li vám vařit, tak si večer vařte do práce obědy. To je teda objev! Bože! Proč se asi lidi stravují v restauracích a jídelnách? Protože se jim nechce vařit, ne?! Ale všimněte si, že ve sci-fi filmech chodí lidé ve stejnokrojích a stravují se v kantýnách. Spějeme tam. Na ňákou individulaitu není čas. Když jedu ráno do práce, tak si říkám, že je to chvilinka, co jsem jela z práce. Docela začínám rozumět lidem, co říkají, že by nemohli dennodenně pětkrát týdně a pořád dokola dělat to samý.

Asi se dám na alkohol. Jako fakt. V sobotu jsem měla šest panáčků vodky a cítila jsem se mnohem líp než teď. V pátek máme 11. 11. 2011. Takové pěkné datum. To se musí oslavit. Hlavně člověk na chvíli zapomene na to, že se asi nikdy nebude živit něčím, co by ho bavilo a uspokovalo, a radši půjde někam, kde jsou střepy, rozlitý alkohol, vajgly a fronty na záchod, dělat rukama písmena YMCA.