V létě by mu bylo osmnáct. Do poslední chvíle to byl fešák zářivých barev. Prostě mu to vždycky slušelo.

Ještě včera dopoledne se mi v kuchyni sápal po banánu. Než jsem mu stihla kousek ulomit, už si pochutnával na vnitřní straně slupky.

Pět let jsem byla pryč, ale on na mě počkal. Byla jsem s ním do jeho posledního vydechnutí. Koukal na mě a já na něj mluvila až do konce.

Odešel něco málo před pátou. Byl prostě nejlepší! Tohle je jeho poslední fotka. Je ze včerejška.