K tomuto krátkému příspěvku mě nevědomky nakopnul Mečoun a jeho Jsem jediný, kdo... ? Více na toto téma možná příště. Teď to totiž bude jenom o kafi.

Byly jsme s kamarádkami jednou po kině tady u nás v baru. Že zajdem jenom na jedno... kafe :-) A pak že půjdem domů. Mám totiž moc ráda alžírskou kávu (to je ta s vaječňákem). Už ji maj málokde, protože dneska se pije jenom latéčko a v horším případě pumpkin spice latte. Ovšem když už alžíra někde maj, není důvod k předčasné radosti. Můžou vám ho totiž přinést v malé skleničce. A já chci alžíra jedině ve velké!!!

No a tak teda přijdeme do baru a já tento lahodný nápoj objednám hezky třikrát. Jako byla tam taková divná obsluha. Jiná než obvykle. A to, co přinesla, bože můj!

A nejdřív tomu všemu předcházel dotaz, jestli chceme alžíra z turka, nebo z presa :-)))

Já těm kávám vůbec nerozumím. Kultu kafařů, ani baristickému šamanismu jsem zatím nepropadla, ale když vám na stříbrném podnose přinesou toto: preso 1x, vaječný likér 1 panák, voda 1x, mléko 0x, šlehačka 0x, tak víte, že je to mimo.

Alžírská káva. What else?