V úterý jsem uviděla své první vrásky. Bůh ví, jak dlouho už je tam mám. Všimla jsem si jich prvně až teď ve výtahu. Znáte ta ostrá světla ve výtahu, ne? No tak ta mi ukázala, že na levé straně čela mám dvě vrásky!

A to se mě poslední dobou hodně holek ptalo, co používám za krémy. Jsem si myslela, jak vypadám mladě. Tak už ne no. Čas nezastavíš. Do 35 možná můžete předstírat, že vám je 28. Ale letos mi bude už 36. Člověk má 30 let na to, aby stihnul všechny důležité věci v životě. A pak, aby se neřeklo, dostane ještě 5 navíc. To má ještě trochu šancí, když to předtím nestih. A těch dalších 5 let do 40? To už je jenom taková iluze. Dá se ještě něco stihnout, ale těch, kterým se to povede, je tak málo, že je to spíš takových 5 let sebeklamu, že se to ještě všechno dá nějak zachránit. Většinou nedá, ale to nevadí :-)

Byla jsem teď na služební cestě. Jela jsem do polského Krakova. Vláčkem, takže nějakých 7 hodin na cestě. Ale cesta vlakem je super. I když to jsou České dráhy. Sedím si tam a vím, že k dispozici mám velké okno, nedaleký jídelní vůz a wc se zrcadlem. Co potřebuju víc? Nic. A najednou vám koukám a ona přistoupila kolegyně z práce. Znala jsem ji jen od vidění a teď se ukázalo, že si úžasně rozumíme. Proč mi to se ženami tak jde a s muži vůbec? Obě jsme se těšily na hotel... I když jsme každá byla v jiném :-D A shodly jsme se na tom, že je neskutečně krásné, jak máte na hotelovém pokoji jedinou starost. Roztáhnout a zatáhnout závěsy. A pak ty snídaně. Ach bože. Vybereš si co chceš, nanosíš si to na stůl, sedneš si, jíš a koukáš ven na ulici, jak jdou ostatní do práce a to třeba ještě ani nesnídali.

Každý den po práci jsem si v tom Polsku koupila džus a Milku Triple a trávila krásný zen čas na pokoji. Zatažené závěsy, podsvícené čelo postele, ticho. Tu Milku jsem si koupila i včera tady u nás u Vietnamce. Takový čokolády. Se stydím velice. Pustila jsem si Krause a taky jsem vlezla na Aliexpress, kde jsem si objednala rtěnku. A učinila jsem jedno zásadní rozhodnutí. Víte, pro mě jsou nalakovaný nehty důležitý. Mně se to líbí a chci je mít nalakovaný pořád. Ale to nejde. Schne to čtyři hodiny a vydrží čtyři dny (a to už je pomalu malý zázrak). Ano, mohla bych chodit do salónu a nechat si nehty zapejkat. Ale na to, abych každé tři týdny vysolila 500 korun, na to já nemám. Takže jsem si včera na Ali objednala pomerančová dřívka, odstraňovače gelového laku a pilník/leštičku. To zásadnější - UV lampu a laky (už mám dva vyhlídnuté) - se bude objednávat příští týden po výplatě. Jedná se teda o gel laky a já si objednala one step laky, čili bez potřeby base a top coatu. To chci vidět. Ale jestli to bude normálně fungovat tak, jak má, tak to teda budu happy, jak dva grepy.

Co se online shoppingu týče, tak nejvíce právě nakupuju na Aliexpressu a na Bonprix a poslední dobou jsem začala využívat Plnou peněženku. Díky Plné peněžence se mi při online nákupech vrací určité procento z ceny. Jsou to malé částky - zatím tam mám 118 korun. 50 korun za registraci, pak 67 korun z Bonprix a zbytek je Ali - ale proč ne, každá koruna navíc dobrá. Kdyby to chtěl někdo taky zkusit, tak prosím pěkně jedině přes tento odkaz!!! Když se totiž zaregistrujete takhle přeze mě, dostanu odměnu ;-) Děkuji :P

Nevím, kdo z vás tady nakupuje na Aliexpressu, ale já to miluju. Vždycky než vám ten balíček přijde, tak už dávno zapomenete, že jste si něco objednali a pak najednou překvápko ve schránce. Já jsem zatím nejspokojenější s peněženkou a náušnicemi. Peněženku budu mít na jaře už rok a nejenže drží a zipy fungují, ale pořád vypadá jako nová. Náušnice jsou mi často chváleny. Teď jsem zvědavá na tu rtěnku, až to přijde.

Dneska jsem dočetla Osm od Třeštíkový. Půjčili mi to v práci a já si řekla, že fajn, že zadarmo to zkusím. Nějak mě ta její nová kniha nelákala - detektivka, pfffffff. No ale chytlo mě to a dneska jsem četla od rána až do jedný. Potřebovala jsem se už konečně dovědět, kdo je vrah. Pro mě úplně nový pocit. Vždycky mi bylo jedno, kdo je vrah a detektivky jsem ignorovala. Ale už jsem četla Bábovky a musím říct, že Třeštíkový se kniha zase povedla. Jak tam vykresluje různý postavy a poctivě sleduje příběhy všech. I Alice, která se tak snaží někoho najít. Je jí 35. Hm, koho mi to jen připomínala.

Já jsem ale úplně zapomněla, proč jsem tenhle článek chtěla psát. Teda krom těch vrásek. A hotelu a online nákupování. Nebo že by to bylo všechno? Hm, tak to zakončím zase vráskama. Respektive rozhovorem ve vlaku.

já: "Jsem si všimla, že mám na čele první vrásky."
kolegyně: "A kolik ti je?"
já: "No hodně. Vždycky jsem si myslela, že vypadám mladě. Hm, tak už ne. Teď už to půjde ráz na ráz."
kolegyně: "Jednoho dne se probudíš a..."
já: "A budu mrtvá."

Jo, už vím. Ještě jeden rozhovor jsem sem chtěla dát.

Tak si tak pokuřuju před barákem, když tu vyšel starší pán a dal se se mnou do řeči.

on: "Se máte stejně nejlíp."
já: "To bych neřekla."
on: "Usměvavá, veselá."
já: "Mám přestávku no... překládám."
on: "Bedny, nebo jazyky?"
já: "Jazyky, z angličtiny."
on: "To bych si netrouf; my jsme měli angličtinu na škole, učili jsme se neurčitý člen "a" a já psal "e"."
já: "Těsně vedle."
on: "Hezky řečeno."