Samostatnou kapitolou, která se váže k nejzáhadnějším místům v Americe, je tajemný Kaňon Chaco, vinoucí se vyprahlou šalvějovou zemí, kde se bez varování zvedají písečné bouře, na jihozápadě Spojených států v Novém Mexiku. Je dlouhý 19 km, široký 1,6 km a před více než tisíciletím zde sídlil záhadný národ Anasazijů. V 11. a ve 12. století n. l. tady podle odhadu archeologů bydlelo více než 1200 těchto indiánů. V dobách, kdy prostí lidé v Evropě žili v primitivních chatrčích, vyrobených ze dřeva a došků, bydleli obyvatelé kaňonu Chaco v důmyslných městských komplexech, vybudovaných z kamenů. Tito lidé ovládali ale řadu dalších pozoruhodných dovedností: zhotovovali koše upletené tak těsně, že dodnes udrží vodu a neobyčejné geometrické vzory, kterými zdobili svou keramiku, jsou svědectvím jejich vysoce uměleckého cítění. Všechny zdejší budovy mají stěny propustné a geometricky dokonalé. Turisté sem dodnes přicházejí, aby viděli pozoruhodná města, ležící na severním konci kaňonu, zvaná Velké domy. Patrový Velký dům s velkými prohnutými zdmi a s 37 obřadními „kivami“ kdysi dominoval životu společenství v kaňonu Chaco. Z devatenácti těchto domů vzbuzuje zcela jistě největší obdiv Pueblo Bonito- tedy doslova „hezká vesnice“. Ta začala kolem roku 1000 vznikat nejprve jako menší hrozen dvaceti místností, ale kolem roku 1150 n. l. se rozrostla ve veliký komplex 800 vzájemně přilehlých místností ve čtyřech patrech nádherně opracovaného zdiva. Symetrie a geometrická přesnost různých stavebních fází naznačují vysoký stupeň ústředního plánování. Pueblo Bonito představovalo naše místo ve Vesmíru - a mělo ještě jiný účel: Podle všech známek je totiž jisté, že zde Anasazijové pozorovali pohyby Slunce a Měsíce. Každá komunita v Chacu měla tedy svou „kivu“ – neboli do země zapuštěnou komoru s ohništěm uprostřed a se střechou z polen. Podle vykopávek prováděných v Pueblo Bonito, se tady nacházelo takových „kiv“ celkem 37. Otvor ve středu střechy sloužil současně jako vchod a také se jím vypouštěl kouř. Ukazuje se, že zdejší kruhové stavby jsou podle archeologů ještě mnohem starší, někteří zastávají dokonce názor, že by mohly být staré 5200 let. O tom, že se zde prováděla i řemesla, svědčí zbytky hrnčířských nástrojů a tkalcovských stavů. Ti, kdo chodili do „kivi“, prováděli rituály, - o kterých dnes již nevíme téměř nic - a které ovládaly duchovní život Anasazijů. Pomocí těchto rituálů, nazývaných „křišťálové oko,“prý Anasazijové překonávali prostor a čas a dostávali se do jiné dimenze. Chaco kaňon je proto podle jejich slov: „místem seslání učení od národa z hvězd“. Podle starobylých mýtů se Anasazijové setkali bytostmi z hvězd, které sem přicestovaly časovou bránou, vytvořenou během těchto záhadných rituálů. Větrací šachta, označovaná jako „tunel duchů“ a rovněž podzemní charakter „kivy“ naznačuje, že anasazijské náboženství zahrnovalo čerpání energie, kterou lze získat ze země. Tuto energii mohli spatřovat, pokud byl obřad proveden správně, v podobě „blahodárných duchů“ - ti pak procházeli takzvaným „tunelem duchů.“ Roku 1889 objevil obchodník Richard Wertherill a jeho bratranec Charlie Mason Útesový palác- jedno z mnoha společných obydlí Anasazijů v Mesa Verde v Coloradu. Sem pravděpodobně přicházeli Anasazijové za rituálními, politickými i obchodními účely. Nikdo neví, co se v Mesa Verde vlastně odehrálo, přesto je zřejmé, že koncem 13. století byl komplex zdejších skalních příbytků již opuštěný. Ohromný převis ve stěně kanonu kryje dodnes zříceniny Útesového paláce, který obsahoval kdysi více než 200 místností a 23 kiv - a byl místy i čtyřpodlažní! Největší záhadou Anasazijů je ale důvod jejich rychlého a tajemného zániku. Ještě počátkem 12. století představoval lid v kaňonu Chaco vrchol anasazijské kultury, ale kolem roku 1150 n. l. skoro nadobro tento národ zmizel. Byla snad důvodem konce této zvláštní civilizace neúroda a také sucho? Jedno je jisté, ten malý zbytek obyvatelstva opustil svá sídla a migroval na jihovýchod, kde později zcela splynul s předky kmene Hopi a Zuni. Tak záhadně zanikla ve svém rozkvětu jedna z největších kultur předhispánské Ameriky. Nikdo ale dodnes nevysvětlil, proč obyvatelé kaňonu tak náhle zmizeli.