Den třetí

V neděli jsme museli vstávat hodně brzy, protože v plánu bylo místní muzeum historie. Vlezný je zadarmo, ale lístky se dávají jenom po ukázání osobního dokladu, protože mají denní limit návštěvníku 4000 osob. Náš taxikář nám poradil tam být brzy, tže jsme stepovali ve frontě už hodinu před otevřením. Ale vyplatilo se a než se dovnitř nahrnuly davy, tak jsme si to pěkně prohlídli. Mají tam exponáty z celé provincie a samozřejmě je část věnovaná nálezům z terakotové armády. 

Obr. Exponáty

 

Po muzeu jsme se přesunuly do nedalekého parku s pagodou. Pagodu bych si normálně nechala ujít (další schody), ale Lee říkal, že v pagodě jsou relikvie mnicha, co učil Opičího krále, tak na to jsme se museli jít podívat.

 

 

Obr. Pagoda a okolí

 

Obr. Vodotrysk - i hudbou

 

 

Po Pagodě nás čekal oběd a slavné městské hradby

 

Obr. Hradby

Obr. Pózujeme s valečníkama 

 

 

Hradby jsou vysoký (12m) a široký (15-18m) a tvoří čtvercový okruh, tže jsme si půjčili kola a vydali se na projížďku. Bylo to bezva, akorát povrch není žádný asfalt, ale prakticky kočičí hlavy v různém stavu údržby, tže to s náma štěrchalo celou dobu – zadky jsme měli naklepaný jak řízky a ruce vytřepaný až k ramenům.

 

 

Obr. My na kole

 

 

 

 

Obr. Dáváme si kafíčko Illy po čínsku. Obecně je Xian levnější než Shanghai, ale kafe je drahý, asi to tu pijou jenom cizinci a zbohatlíci...

 

 

 

 

Den čtvrtý

 

Bez snídaně jsme vyrazili na letiště. Provoz byl relativně mírný, tže jsme dorazili s předstihem. Já bych se normálně posadila do koutu a četla si, ale Lee vtipně vyměnil letenky za dřívější odlet (změna stála jenom 60RMB na osobu, tže úplně nic) a nakonec jsme odlítali o hodinu dřív. 

 

Obr. Naše levé křídlo

 

 

 

Výlet to byl super, dokonce i Lee uznal, že to stálo za to. Měli bysme začít plánovat další!