Severní Indie-moje prezentace I.část
2. 03 2012 | 21.08
V několika dalších článcích v této rubrice se s vámi podělím o svou školní prezentaci na téma Severní Indie a její památky, kterou jsem letos dělala do geografie.
Mapa Severní Indie
Státy Severní Indie
Dillí (území hlavního města)
Džammú a Kašmír
Harijána
Himáčalpradéš
Paňdžáb
Uttarákhand
Do překrývajícího se sousedního území zvaného Kulturní zóna severo-centrální Indie se počítají ještě státy Bihár, Čhattísghar, Džarkhand, Madhjapradéš, Rádžastán a Uttarpradéš
Základní fakta o Severní Indii (SI)
Počet obyvatel: 504 196 432
Rozloha: 1 624 160 km2
Největší města: Nové Dillí, Kánpur, Lakhnaú, Džajpur, Patna, Čandígarh (zároveň i svazové území), Váránasí
Náboženství: hinduismus, islám, sikhismus, džinismus, buddhismus
Oficiální jazyky: angličtina, hindština, urdština, kašmírština, dógrí, paňdžábština, bhojpurština, maithilština, santalština
Stručná historie (starověk I.část)
►Indie byla jednou ze slavných civilizací starověku.
►Nejranější známá indická civilizace se datuje do let okolo 3000 př.n.l. Byla objevena ve 20.letech 20.stol. a rozkládala se na velké ploše údolí řeky Indus, která nyní protéká Pákistánem a Ladakhem. Proto byla tato civilizace pojmenována jako kultura poříčí Indu. Byla to převážně městská civilizace soustředěná ve dvou nejvýznamnějších městech Mohendžo-daru a Harappě, jejichž ruiny dosud existují.
►Pozdější archeologické vykopávky prokázaly, že tato civilizace, nyní spíše známá jako harappská nebyla omezena jen na poříčí Indu, ale zahrnovala i širokou oblast dnešní severo-západní a západní Indie (státy Paňdžáb, Gudžarát a Rádžastán).
►Všechna města civilizace poříčí Indu byla velmi dobře projektována a vystavěna z pálených cihel stejné velikosti. V ulicích byl propracovaný systém krytých odvodňovacích stok a jasné rozdelění lokalit a domů pro vyšší a nižší vrstvy společnosti. Existovaly zde také veřejné budovy, z nichž nejznámější byly Velké lázně v Mohendžo-daru a prostorné sýpky na obilí.
►Tehdejší lidé uměli používat měď, bronz, olovo a cín. Používali také palené cihly pro výstavbu domovů i veřejných budov.
►Mezi jejich domestikovaná zvířata patřili velbloudi, kozy, buvoli a drůbež. Na tehdejších pečetích se vyobrazovali zebu (asijské a africké plemeno skotu s výrazným hrbem na hřbetě), což naznačuje, že tato zvířata byla tehdy také už známa. Harappané pěstovali pšenici, ječmen, hrách a sezam a byli zřejmě první civilizací, která pěstovala a používala bavlnu k výrobě oblečení.
►Obchodování bylo důležitou činností civilizace poříčí Indu a kvůli mnoha objeveným pečetím se předpokládá, že každý obchodník nebo obchodnická rodina měla svou vlastní pečeť. Pečeti měly různé čtyřúhelníkové tvary a velikosti a byly na nich vyryty lidské nebo zvířecí postavy. Existují jasné důlazy, že harappská civilizace měla rozsáhlé obchodní vztahy s blízkými indickými oblastmi a také s okolím Perského zálivu včetně sumerské civilizace (dnešní Irák).
►Postavy božstev na pečetích naznačují, že Harappané uctívali řadu bohů a rozvíjeli rituály a ceremonie.
►Množství terakotových sošek Matky Bohyně (šakti) naznačuje, že tato bohyně byla také hojně uctívána. Několik objevených kónických a kruhových kusů kamene se považuje za základy Šiva lingamů (falické symboly Šivy) a joni (vulvy), zobrazující vesmírné tvůrčí síly.
►Okolo let 1700 př.n.l.začala harappská civilizace upadat kvůli opakovaným záplavám ve městech na březích řeky společně s ekologickými změnami, při kterých poušť pohlcovala ornou půdu. Někteří historici také tvrdí, že k pádu harappské civilizace přispěly invaze barbarských kmenů.
►Pozdější archeologické vykopávky prokázaly, že tato civilizace, nyní spíše známá jako harappská nebyla omezena jen na poříčí Indu, ale zahrnovala i širokou oblast dnešní severo-západní a západní Indie (státy Paňdžáb, Gudžarát a Rádžastán).
►Všechna města civilizace poříčí Indu byla velmi dobře projektována a vystavěna z pálených cihel stejné velikosti. V ulicích byl propracovaný systém krytých odvodňovacích stok a jasné rozdelění lokalit a domů pro vyšší a nižší vrstvy společnosti. Existovaly zde také veřejné budovy, z nichž nejznámější byly Velké lázně v Mohendžo-daru a prostorné sýpky na obilí.
►Tehdejší lidé uměli používat měď, bronz, olovo a cín. Používali také palené cihly pro výstavbu domovů i veřejných budov.
►Mezi jejich domestikovaná zvířata patřili velbloudi, kozy, buvoli a drůbež. Na tehdejších pečetích se vyobrazovali zebu (asijské a africké plemeno skotu s výrazným hrbem na hřbetě), což naznačuje, že tato zvířata byla tehdy také už známa. Harappané pěstovali pšenici, ječmen, hrách a sezam a byli zřejmě první civilizací, která pěstovala a používala bavlnu k výrobě oblečení.
►Obchodování bylo důležitou činností civilizace poříčí Indu a kvůli mnoha objeveným pečetím se předpokládá, že každý obchodník nebo obchodnická rodina měla svou vlastní pečeť. Pečeti měly různé čtyřúhelníkové tvary a velikosti a byly na nich vyryty lidské nebo zvířecí postavy. Existují jasné důlazy, že harappská civilizace měla rozsáhlé obchodní vztahy s blízkými indickými oblastmi a také s okolím Perského zálivu včetně sumerské civilizace (dnešní Irák).
►Postavy božstev na pečetích naznačují, že Harappané uctívali řadu bohů a rozvíjeli rituály a ceremonie.
►Množství terakotových sošek Matky Bohyně (šakti) naznačuje, že tato bohyně byla také hojně uctívána. Několik objevených kónických a kruhových kusů kamene se považuje za základy Šiva lingamů (falické symboly Šivy) a joni (vulvy), zobrazující vesmírné tvůrčí síly.
►Okolo let 1700 př.n.l.začala harappská civilizace upadat kvůli opakovaným záplavám ve městech na březích řeky společně s ekologickými změnami, při kterých poušť pohlcovala ornou půdu. Někteří historici také tvrdí, že k pádu harappské civilizace přispěly invaze barbarských kmenů.
Příště: Stručná historie (starověk II.část)-Árjové, védská kultura, maurjovská dynastie, guptovská říše, Haršova říše, invaze Hunů a muslimů
en.wikipedia.org/wiki/North_India (seznam států a základní fakta)