Asi na mě leze jarní únava nebo tak něco. Do ničeho se mi moc nechce, nálada taky nic moc a že by mě něco nějak extra bavilo(tedy kromě aktivit s prckem, ty mě těší vždycky), tak to se taky říct nedá, navíc si fakt připadám nějak mimo.

Nějaký čas jsem teď nic nepsala. No, ono taky nebylo moc co, protože se nic moc novýho kolem mě neděje a žádný téma, který by se mi chtělo rozebírat mě nějak nenapadá. Vlastně napadá, ale nehodlámj tu šířit blbou náladu, takže smutek fakt rozebírat nebudu. Napíšu jenom tolik, že poslední dobou je mi občas docela dost smutno, protože se nějak nic nevyvíjí tak, jak bych si přála. Ale třeba se to ještě změní. Neříkám, že se mám špatně, to ne, ale neni to až tak úplně to, co bych chtěla. Ale co, musím být ráda za to, co je fajn a doufat, že časem bude fajn úplně všechno, jenom tomu nepřestávat věřit. Někdy mě to fakt stojí dost sil.Ale přece se nevzdám, sebelítost se ke mě nehodí. Jednou je hůř a jednou líp.

Možná by to chtělo víc sebevědomí, odvahy , víry,..... No víc snad všeho, co neni negativní, když se to s tim nepřežene. Jenže jak to udělat, aby to všechno přišlo (a vyšlo)rychle?nevím, nevím, prostě nevím a tápu. Recept jak si rychle nahnat o života všechno co chci prostě asi neexistuje, no.Jenže mě tak napadá, že kdybych měla všechno hned, vážila bych si toho pak?

No, tak jem si postěžovala a až se mi zlepší nálada nebo až bude co, tak em zas něco třeba napíšu.