Tedy mě se zas jednou dějou věci, jak včera tak dnes. A nejen díky tomu že mám teď o trochu víc dětí než obvykle, i když to taky. Ne ne, jako by to nestačilo dělam jednu blbinku za druhou a do toho mě "strašej kamarádky". Ale hezky popořadě.

Včera přišla Anča ze školy domů se svým kamarádem(starým, sluhou, žákem-co já vim co byl chudák kluk zrovna včera) a že u nás budou než půjde Ančí na cvičení oba. Daník (to je ten chlapeček) miě ujistil, že u nás bejt může. No, tak o.k. Docela pěkně si hráli a vzali do party i malýho, takže jsem měla chvilku klid. Nakonec ani brajgl moc nenadělali. Schodili jenom garniž, která už beztak držela na heslo tak aspoň máme motivaci s tím konečně něco dělat!

A protože jsem si zrovna psala s "kamarádem"(kolouškem , kocourkem nebo jak se tomu říká) tak jsem logicky předpokládala, že když zvoní telefon tak to bude on. Inu zvednu sluchadlo a povídám něco jako:

"Copak koloušku?" 

No nebudu napínat, byl to někdo úplně jinej. Tedy stjejda(strejda, kterej nějak neumí mluvit) djsoň(drsoň)-nju, drsnej je kluk až to bolí:-D.

Vyštěklo to na mě: "To jsi ty?"

Celkem v klidu, protože nějaký výkřiky mě jentak nerozhází, mu povídám,:"no, to jsem já!!

HM, asi ho to překvapilo a tak vydal příaz:" Fofjem mi dej k telefonu toho našeho smjada!"

No a tak jsem mu  ho zavolala. Na oznámení, že volá táta se optal: "Muj?"

To už jsem se nezmohla na slovo a po Danečkovo optání jestli je hodně zpruzenej už vůbec na nic. Akorát na zakousnutí se do rtu, abych se nezačala smát.

No a aby tý srandy nebylo málo, tak mi dneska večer, zrovna, když jsem si začala říkat, že když mám někoho ráda tak bych se asi měla aspoň snažit mu trochu věřit, tak mi přišla z cizího čísla sms.NECHCEME VÁS. No co byste si mysleli?

Co jsem si myslela a jaký šílenosti napadali mě, tak o tom se ani rozepisovat nebudu, jen naznačím, že jsem byla ovlivněná ranním horoskopem(škoda, že jsem se už snad stokrát , no to víckrát, přesvědčila, že jsou to nesmysly), ve kterém bylo něco o nevěře a kdesi cosi....chjo, jsem to tele, já vim, ale tak na to číslo jsem se optala, jenom tak, v žádnej souvislosti, ale nedalo mi to a volala jsem. Překvápko, zvedl to chlap. Ne, nebude následovat žádné skandální odhalení, takže pokud jste se těšili, tak sorry, ale holt musíte číst jinde. 

Chlapíkovi jsem slušně řekla, že mi přišla zpráva a kluk mi dal přítelkyni k telefonu. A překvápko. Kamarádka ze staré práce. Navíc kamarádka, kterou jsem naposledy viděla ještě než jsem čekala mimiňáka. No, vynadala jsem jí, to jo, ale zas né moc, protože jsem měla(a ona bych řekla taky)radost, že jsme se našly. Zrovna jsem včera přemýšlela kde některý tyhle tehdejší spolupracovnice na který už nemám kontakt asi jsou. A vida, oni jsou ode mě kousek a strašej zprávama.  No a mě to moje nedůvěřován íprotentokrát prošlo(tedy doufam) a pro příště vim, že nemam hned ve všem vidět tragédii.

Jinak, Sikorky dnes dorazili do lázní, ale zatim nic moc zajímavýho co bych sdělila nemám, tak za pár dní, až to vydá aspoň na kratičkej článek. Tedy pokud budu mít sílu,což nemůžu slíbit. Dnes jsem soice byla "koba"(koník) jen dvakrát, ale zas jsme hráli ragby, fotbal a spoustu dalších zajímavých her do kterých bylo třeba mě zapojit. Ještě, že už oba prckove spí.A víte co, já jdu za chvilku taky.