Nekonečných seriálů je dnes plný televizní program. Jenže jsou skoro všechny na jedno brdo. Všichni, až na jednoho nebo dvě vyjímky, jsou tam vzorem ctnosti a potýkají se s různými životními nesnázemi. Každej tam postupem času má něco snad s každym(tedy většinou chlapi s ženskýma a naopak, i když vyjímečně je myšleno i na 4%ní menšinu), no a když už to lidi nebaví, tak tihle skvělouši bojujou s nástrahama, pastma a vším, co jim provádí ty dvě vyjímky, které vzory ctností nejsou. A když už diváka omrzí i tohle, nastrčí se do seriálu nové tváře a zas je to o tom samym od začátku, ale s jinejma hrdinama. Ale když někoho to nepřehledný množství skvělejch trpících hrdinů bojujících proti životním nesnázím a záporným hrdinům, kteří jsou většinou po zásluze potrestáni, baví, proč ne?Nakonec se u toho dá docela obstojně číst kniha nebo časopis, večeřet(většinu toho dávaj večer), žehlit prádlo, telefonovat a dělat spoustu dalších věcí, aniž by Vám unikalo o čem to je.A né každý televizní divák je tak náročný jako já.No jo, asi toho zase chci trochu moc.

Já osobně mám ráda příběhy s dějem, který se neustále neopakuje, s dobrým koncem a s přehledným množstvím postav. A vítám, když to netrvá moc dlouho. Takže si říkám, že kromě občasnýho zkouknutí zpráv asi hned tak na něco jiného než na Večerníček(který mimochodem přesně splňuje to co očekávám) koukat nebudu. No možná v neděli na pohádku a sem tam na nějakej ten sitkom. Jenže sitkomy dávaj 3 nebo 4 pořád dokolečka a většinu těch dílů znám. A že bych všechno musela vidět 15x nebo třeba i víckrát, to si fakt nemyslim.

Takže díky vědě za internet. Na tom se dá naštěstí pustit lecos, co může jednoho i bavit. Průšvih je, když zrovna nefunguje. Naštěstí to není až tak moc často a taky nejsem zas až tak velkej televizní maniak a nemám zas až tolik času. A tak mě napadá, že je to svým způsobem asi i dobře.

_____________________________________________________________________________________________________________________________________