Jako skvělá atrakce našeho rekreačního bydlení se ukázalo být morče, který sem tam nakrmíme a dáváme mu vodu, aby neleklo žízní. Zkoušela jsem malýho naučit říkat morče, ale je paličatej. Babi toto zvíře kdysi nedopatřenim označila za krtka a já to několikrát ze srandy zopakovala. A teď to mám, malej trvá na tom, že je to kéťa(krrťa) a nedá si to vymluvit. 

Krtek(tedy vlastně morče) byl ale atrakce první den i pro mě. Přes den to ještě šlo, ale večer začal vydávat nějaký zvuky jako pištění, jenže já nevěděla, že to dělá on, a tak jsem asi třikrát prolezla celej barák, než jsem zjistila, co to je. Taky pěkně dupe(krtek), takže jsem si(než mi to došlo) každou chvíli myslela, že tu někdo je. 

Ale krmení a očumování krtka je paráda, to nás oba baví. Sice se nechce naučit pac(je to jenom velká myš, že jo?), ale jinak docela spolupracuje. Akorát je trochu průšvih, že kdykoliv vidíme někde jiný zvířátko, jako třebadneska na procházce(krávy), tak se malej nezapomene optat:"De je ktek?"(kde je krtek), si asi myslí, že musí bejt všude, budu si s nim o tom, až se vyspí, muset popovídat.Stejně jako mu opět připomenout, že onen krteček, kterýho myslí, je vlastně morče. No, snad to zvládnu nějak šikovně vysvětlit.

____________________________________________________________________________________________________________________________

Tak a teď si jdu rychle dát kafčo, dokud mám příležitost, za chvíli už nebude(já se ho tu snad odnaučim pít).