Když se nevede jedna věc, tak se většinou nevede nic. Malej je nastydlej a ukňouranej a já unavená, je mi ho líto, ale vim, že takovej bude dokud se mu neuleví. Do toho mě zas začal bolet zub a včera mi bylo fakt parádně blbě. Trochu jsem se z toho vyspala, ale pořád to neni ono. Potřebovala bych procházku na vzduchu, jenže prší a prší a prší. Taky mi opět blbne připojení k internetu(to bude tím počasím) a zdají se mi bláznivý sny(rozebírat a popisovat je nebudu, nemaj hlavu ani patu a nedávaj smysl-aspoň mě ne). 

Do toho vidím, že se nikomu nějak extra moc nedaří. Neni to moje věc, ale už holt jsem taková, že když se nedaří těm, kdo mi nějkým způsobem přirostli k srdci, tak mě to mrzí. Jo jo, jsem šlechetnost sama.

No, asi si obarvim vlasy na zeleno, obleču si pytel, pořádně se rozcuchám, uháčkuju si dredy, přestanu si stříhat nehty a nechám se potetovat "trestaneckou modří". Když už se jako troska cítím, tak ať tak taky vypadám.

No dobře, ještě si to promyslím a pak zkusim napsat zas něco pozitivního a optimistickýho.