Konečně začlo to pravý léto, to na který jsme se celou tu dlouhou a tuhou zimu těšili. Na sluníčko, na koupání, na výlety , grilovačky a já nevim na co všechno ještě. Takže bysme vlastně měli bejt všichni spokojeni. Jenže je nám vedro, jsme unavení, protože to vyčerpává, z naplánovaných prací, těch soukromých, uděláme taky jenom to nejnutnější, protože je takový parno, že se to přehánět prostě nedá a remcáme a nadáváme na to vedro, doufáme, že zaprší a těšíme se na tu dlouhou a tuhou zimu, kdy si postavíme sněhuláky, pojedeme na hory, budeme sáňkovat, bruslit, lyžovat,......Jo jo, člověk chce často nejvíc to, co nemá, třeba v létě zimu a v zimě léto, v bezvětří vítr a v dusnu bouřku. Jenže větru ani dešti prostě neporučíme, ať děláme co děláme.
Takže na to, že je vedro kašlu, snažím se to ignorovat, i když někdy to jde fakt špatně, mrně nechce večer spát, je mu horko a je dlouho vidět, tak chodí pozdě, ale ráno vstává brzy, asi aby mu něco neuniklo, ještě, že zatim spí přes poledne, jinak už bych se nespíš houpala přivázaná za krček na naší jabloni. No ba ne, tak zlý to zas neni, ale nadšená a překypující energií bych z toho asi opravdu nebyla.Navíc ty věčné pokusy rodičů o nápravu mé výchovy tam, kde se jim něco nezdá. Přijde mi, že čím je venku větší teplo, tím je to horší. Asi je to nějak ochlazuje či co. Ještě, že jede ségra s famílií příští týden na dovču. Dovolila mě s malym ten týden totiž přebývat v jejich baráčku. No, sice to není nejideálnější dovolená, ale aspoň nějaká změna to bude. Navíc ani moc neutratíme, stačí jí, že jim umeju okna. Inu, nechce se mi, nechce, ale za ten pocit volnosti a samostatnosti to stojí. Navíc maj zahradní bazén a křečka, dvě super atrakce nejen pro děti.
No a pak je to tu kousek na procházku ke zvířátkům, ano prastarý kravín je jenom pár metrů a moje batolátko si na výlety při nichž může pozorovat veškšrou domácí, i jakoukoliv jinou, havěť(míněno v dobrém slova smyslu) potrpí. Sice je tam trochu otravná sousedka,ale ta se dá ignorovat a při velkém sluníčku ven moc nevylézá. Navíc je umravňována Tyvolem Vénou. To je její menžel na kterého stále volá ty vole, Véno,...... Se člověk někdy i pobaví.
No a pak těch frajerů, co kolem projde a projede, se aspoň bude na co koukat, přece jenom u hlavní silnice je větší rozhled než v "uličce mimo centrum.
Já už se na tu dovču fakt těšim. Tak snad se to povede a snad se u nás doma během nepřítomnosti mě a dráčete trochu pročistí vzduch. To vztahové dusno už je někdy docela otravný. A já si aspoň vyzkouším, jak to s broučkem zvládnu sama.Tak mi prosím držte palce.