Tak tedy, před necelým týdnem jsem opět odevzdala noťase do rukou zodpovědnější osoby. Tentokrát to ale nebylo proto, že bych nechtěla psát a nešlo mi si poručit, ale proto, aby mě přece jenom ta chuť nepřepadla. Nakonec kdyby mě napadl nějakej dobrej článek, tak můžu zajít k ségře a napsat ho u ní. No, trochu naivní představa, ale k tomu se dostanu.

Kdykoliv jsme s Míšetem přišli k Sikorkám, okamžitě mě zaměstnala jedna ze slečen, takže jsem maximálně zkoukla komentáře a aspoň na pár odpověděla. Ale jinak, Anča mi potřebovala kdeco ukázat, zapojit mě do nějaké hry atd. a Klárka potřebovala nakrmit. Tedy né, že by jí nedávali doma najíst, dávají, ale slečně nejvíc chutná od návštěv. Někdy dokonce i jídlo, který by jinak do pusy nestrčila. A taky si oblíbila uvolňující masáž, kterou jsem na ní vyzkoušela, takže i tu občas teď strašně nutně potřebuje.

Inu z psaní u ségry tedy sešlo. Nápady sice byly, dokonce spousta a některý opravdu až tak praštěný, že jsem ráda, že byl kompijutřík pryč. Tak třeby mě napadlo, že bych si mohla založit ještě jeden blog, pěkně inkognito a tam psát svoje životní představy, který jsem měla anebo mám ať už vyšly nebo ne. No, nakonec si říkám, že všichni nemusí vědět všechno a že na tohle postačí kdyžtak rubrika na blogu zdejším. Utajení holt nebude, no. Leda bych to zaheslovala, ale zas to nechci přehánět, protože nejspíš zahesluju příští článek. Né proto, že by to bylo nějak extra tajný, ale nebude to pro každou povahu a ty slabší a citlivější by to mohlo rozházet. Ale uvidím, třeba z toho ještě sejde.

No, a pak mě taky zaměstnával kaskadérek. Jeho šikovnost a vynalézavost se každým dnem stupňuje stejně jako jeho rychlé přemísťování. Je to zkrátka takový malý nezastavitelný torpédko, který všude vyleze, všechno prošmejdí, všude musí bejt atd.Ale je to zlatíčko. Tedy hlavně když večer konečně usne, a že zrovna brzo nechodí. Skoro si říkám, jestli má ještě smysl dávat ho v poledne spát, když je pak večer tak dlouho vzhůru. Jenže když večer usne moc brzy, tak v kolik potom bude vstávat? Aby to nebylo třeba v pět ráno, to bych fakt nechtěla. No, ještě to nějakej čas zkusíme s tím poledním spaním a třeba mě něco ještě něco napadne.

Taky jsem se díky noťáskovo pobytu mimo domov konečně docela dost vyspala, což je fajn a pozitivně se to podepsalo i na mojí "výkyvové"psychice.Viděla jsem pár známých a včera jsem po dlouhý době zas vyrazila večer ven s kámoškou. Bez batolana. Babi hlídala. Já mám batolánka moc ráda, ale někdy to prostě chce dát si od něj chvilku oddech. S kámoškou jsme byly nejdřív jako obvykle na kafču, kde jsme probraly snad všechno a všechny na světě a pak jsme usoudily, že je venku ještě docela hezky a že bysme se mohly jít tedy podívat ven. Na prázdniny se jedním směrem valily městem neobvykle velké davy, a tak jsme je následovaly, tuše, že to bude na Pilsner fest. A taky, že jo. Bože, jak já už nebyla dlouho na fesťáku. Bylo to fajn, i když jsme tam nevydržely nijak extra dlouho, ale stačilo nám. Pak jsme v přesvědčení, že ohňostroj je v pátek a né v sobotu(omyl), vyrazily ještě do města, kde jsme zašli do jedný knajpy, abysme tam na tu světelnou šou počkaly a vzápětí zjistily, že je až další den.No, nanaděláme nic.

Pobyt v oné knajpě nám zpestřil jeden mladší hošík, který si k nám přisedl a strašně si chtěl povídat. Co mi se toho během chviličky dověděly. Ale co, ať už byly puberťáčkovy úmysly jakékoliv, tak vím jak hošíka elegantně odklidit. Stačí se pochlubit dítětem a je klid(do určitého věku, starším se zas tvrdí, že jsme studentky, aby je přešla chuť-též docela účinné). Já teď zkrátka na nějaký velký seznamování(po večerech už vůbec ne) nějak nemám . Navíc sem si večer chtěla prostě užít s kámoškou, kterou přítomnost hošíka lehce rozčarovala a docela si oddechla, když odešel. Ale abych mu nekřivdila, bavit se s nim docela dalo(věřit už moc ne, ale to nebylo podstatný).

Inu včera už byl noťas večer sice doma, ale já přijella tak unavená, že jsem na nějaký psaní článků ani nevzdechla. Dokonce ani Solitaire jsem si nezahrála.

Tak a to by dneska bylo asi všechno. Teď jdu přemejšlet jestli se mám vůbec pouštět do toho článku, kterej bych stejně zaheslovala anebo ne.