Nejdřív se ještě chci vrátit k tomu snu, o kterym jsem psala ráno. Dneska jsme se o něm bavili sterapeutem a podle něj je to taková smíšená rekapitulace mýho života a přemítání o tom, kam to směřuje. Ale co přesně znamenal mi neřek. Asi chce, abych si na to přišla sama. Tak já se ještě pokusím nad tím zamyslet a časem vám sem napíšu jakýho jsem se dobrala výsledku. Snad to nebude nějaký moc nepříjemný zjištění.

Tak a teď vám ukážu, po čem domácim se prckovi u Sikorek asi hodně stejskalo(tedy kromě babi s dědou):

No a teď nám zas chybí panenka naložená v kočárku a hlavně....krtek(tedy vlastně morče), které nám dnes předvedlo(s Aničky vedením) krásnou taneční sestavu. To zvíře je normální flrgmoš, nechal si to klidně líbit a ani nedržkoval, nekousal, neškrábal,.....

___________________________________________________________________________________________________________________________________

U Sikorek jsme vydrželi 4 dny, ale pak už byl malej i přes veškerou péči marod a dostal vysokou horečku, tak jsem ho radši vzala do prostředí, kde to zná nejlíp-domů!Chvíli jsem sice měla pocit, že jsem to samostatný bydlení s prckem nezvládla, ale už to přešlo, kdyby byl zdravej, tak by to šlo v pohodě, možná bysme tam i tu virózu zvládli, ale riskujte něco, když jde o vaše dítě. To prostě nejde.Hlavně, že už je mu dobře. No, ale aspoň vim, že se nebudem moct odstěhovat naráz, ale postupně, aby si zvyknul.

V době naší nepřítomnosti staříci vymalovali chodbu a kuchyň na žluto. Je to hezčí než ta bílá. S tmavym kobercem to nepůsobí tak depresivně jako pře tim.Taky odolali vynešení 3pytlů bordýlku aniž by se v nich táta přehraboval a věci, co by se ještě mohli hodit(tak polovinu) přinesl zpátky. Dneska je odvezl do kontíku(kontajner). No hurá, aspoň už tu nebudou překážet. I když při hraní na ZOO( s Ančou) docela dobře sloužily jako hroši. Ale co, teď máme kolouška(vlastně daňka, ale aby mi nebylo líto, že jsem ho hned nepounala, tak dostal jméno Koloušek).Přidala bych foto, ale někam jsem tak šikovně pře prckama ukryla kartu z fotoaparátu, že jí nemůžu najít. No tak snad jindy. Je to taková nafukovací veliká žlutá příšerka do vody.

Tak takhle nějak vypadal ten týden u Sikorek, kterej byl do Míšovo onemocnění doplněnej o procházky do vsi(za lidma, za zvířátkama, na rybíz, na jahody,......).No, poslouchat se nenaučil, ale trochu se to lepší(pomalu).Tak snad už to pbzy přijde a snad to ve zdraví přežiju.

_________________________________________________________________________________________________________________________________

Teď už jenom opravit a doplnit ty odkazy a mám splněno co jsem slíbila a pocit, že jsem pašák, protože jsem to dokázala(navzdory přetrvávající lenosti). Ale nechval dne před večerem(V překladu:nechval si blog před zprovozněním odkazů).Snad mě to zas nějak moc nenaštve-kdyby jo, tak je smažu,se nebudu rozčilovat s něčim, co mi nejde, když to neni nutný.Tak to kdyžtak nikdo prosím neberte osobně.