Ano, bude to ta slíbená výhrůžná, která, pokud to tedy není náhoda, u nás docela zabírá(zatím).

O tom jak trojčátka prospala jaro

V chaloupce za lesem bydlely trojčátka: Pepíček, Pavlíček a Janička. Byli to moc hodné a milé děti, ale s jednou věcí přece jenom svoje rodiče, hlavně maminku, zlobili. I když ještě nechodila trojčátka do školy, tak si myslela, že už jsou dost stará na to, aby v poledne nemusela spinkat. Což o to, tohle by ještě tolik nevadilo, i když kdo se v poledne vyspí má víc energie a líp se mu odpoledne hraje. Oni tihle tři ale nechtěli chodit spinkat ani večer.

Vždycky, když přišel čas jít do postýlek, to když už byl Večerníček dávno pryč, tak všechny tři děti potřebovali ještě nutně čůrat, napít se, podívat se snad na všechny svoje hračky, zkrátka dělali co mohly jen aby si ještě nemuseli jít lehnout. Nevěděli, že maminka to myslí dobře, když jim říká, že když nebudou spinkat budou unavený, mysleli si, že jim se nic takovýho nestane. No, nejdřív to opravdu šlo, ale jak dny ubíhaly a trojčátka nespala ani v poledne a večer chodila hoooodně pozdě, tak pro ně bylo každé ráno těžší vstávat. Takhle to trvalo po celý rok od léta až do jara. Zjara už ani jeden z těhdle tří moc nestačil ostatním stejně starým dětem v hraní na hřišti, stavění bábovek, běhání venku a vlastně v ničem. Byli všichni příliš unaqveni. No a jednoho dne, když na lidi po dlouhé zimě dopadá jarní únava, tak usla trojčátka tak tvrdým spánkem, že prospala celé jaro a nikdo je dřív než na podzim nedokázal vzbudit.. Ostatní děti zatím venku běhaly, pouštěly draky, o Velikonocích chodily koledovat a hrály spoustu zajímavých her. Když to pak trojčátkům vyprávěli, tak Pepíčka, Pavlíčka i Janičku strašně mrzelo, že jim tenhle rok tohle všechno uteklo.A tak nejen sobě navzájem, ale i svým rodičům slíbili, že budou už vždycky večer chodit spát včas, a že než půjdou do školy aspoň chvilinku si pro jistotu zdřímnou i v poledne. Měli totiž strach, aby jim zas něco neuteklo.

A vy , děti, choďte raději taky brzy spát, ať se vám nestane zjara to samé co našim trojčátkům z pohádky. Dobrou noc.

PS: Za chyby se omlouvám, ale s tím středním rodem mám trochu problém, tak mi to kdyžtak odpusťte pokud jsem gramaticky vnímaví jedinci. Díky. No a příště bych zas mohla napsat nějakou vážnou úvahu nebo zamyšlení, inu, uvidíme, ještě si to nechám rozležet v šišulce.