Stará rána, která pořád bolí. Tak tenhle článek jsem chtěla napsat dneska dopoledne(pod heslem, protože je dost osobní), ale Jutřík opět zlobil. Dokonce tak moc, že jsem se na net připojila přes mobila a napsala krátkou zprávu, že povolávám odborníka a odmlčuji se do nápravy. Zpráva se neuložila, tak jsem volala na "centrálu". A hle. Záhada zlobivého Jutříku byla vyřešena. Nemohl za to ani on, ani já a dokonce ani ten (zas) poškozenej kablík, kterej teda tak jako tak co nevidět nahradím novým.

"Centrála" měla výpadek. Jak prosté to vysvětlení. Příště na tu jejich infolinku volám hned (ti budou mít radost, si mě jistě brzy "oblíbí"

Článek napíšu pozdějš, teď už se mi za chvíli vzbudí batole. Jo a protože jsem včera koukala na Sikorky blog a dověděla se, že pokud nebude mít v nemocnici přístup a možnost psát , tak snad něco k dovědění bude u mě. No, taky mi to  mohla říct, ale budiž, přípravy do nemocnice jsou o nervy tak na to asi nevzpoměla.No, pokud se u ní nic neobjeví(jako na blogu) tak tak jednou za týden se pokusim sem něco aktuálního z jejich akce Klárky kyčel, šrouby atd. napsat.Pokud se teda nesekneme v nemocnici my. Malýho čeká zas ten paleček, ale to až 11.10. tak je ještě relativně čas. Takže tak.