Tak a už je zas neděle a protožýe jsem si pro psaní a další práci s Jutříkem(tak se teď jmenuje noťas) nechala víkendy tak ho večer, po tom co to tu ještě zkouknu, opět odevzdám k odnešení.

Je to fajn, protože člověk pak má po večerech čas i na jiný věci a taky ho tolik nebolej a nepálej oči. Dnes se opět vykecám, protože mě nic lepšího jak zakončit ono mé víkendové psaní, tenhle táden,nenapadá.

Tak tedy. Včera jsem byla přizvána do štafetové hry a abych v tom nebyla sama  a taky proto, že je to jedno z pravidel, jsem pěkně přizvala ty u kterých jsem v komentářích nenašla, že už byli pozváni a jejihž blogy čtu(byla to řehole neb každý druhý již byl přizván). Ještě mi chybí jeden. No to snad nějak dám. Napsat 10 věcí co mám ráda, toť další z pravidel, mě sice nejdřív trochu vyděsilo, ale pak jsem zjistila, že deset  je nějak málo. Uf, tak já to zvládla.

A teď k další hře, no spíš soutěži. Jako každá matka jsem přesvědčena, že nejkrásnější dítě na světě je to moje a žádné jiné (já jsem samozřejmě objektivní) a tak jse fotky mého krasavce dle podmínek jak je vyfotit poslala do jednoho rodičovsko-dětského časopisu-a jsem zvědavá jestli ho vyberou.Tedy na titulek. No při tom množství fotek, který jim tam určitě přijde by to byla spíš šťastná náhoda, ale jeden nikdy neví. A i kdyby ne, tak ty fotky ukážu aspoň vám. Hele:

No a pak ještě dvě, ale ty už jsou někde po galerkach tak je sem cpát

už nebudu(i když jsou pochopitelně taky úžasný).

_______________________________________________________________________________________

Taky už jsme dvakrát (to ještě v tádnu) pouštěli draka. Po dlouhé a náročné přípravě k jeho výrobě jsme vzali za vděk drakem koupeným a s Ančou, Míšetem  a jednou i Klárkou šli konkurovat letadlům.Menším dvěma prckům se drak líbí dokud není moc vysoko, pak už je to nebere, zato Anča, ta si přála, aby letěl co nejvejš, aby ho pěkně viděli úplně všichni (myšleno celá ves). Inu, i mě to bavilo to se musím přiznat. Jenže teď je bezvětří a nějak to nelítá. Tak snad až na drakyádě (místní každopodzimní akce).

No a konečně jsem kromě blogaření taky koukala po nějakym tom sportu, kterej bych jakože mohla dělat, když už teď jsem menší cvok než před "prázdninama" a tudíž na relaxačně bioenergetický cvičení zajdu jen občas. No, je toho na výběr spousta. Přiznám se, že původně jsem si říkala, že by mě to třeba víc těšilo, kdyby to cvičil nějaký pohledný instruktor. Nejen, že bych protáhla své drahé tělíčko, ale ještě potěšila smysly-tedy hlavně zrak-by bylo na co koukat. No jo, ale pak bych nemusela tomu cvičení dávat tolik. Nene, nic takovýho, podle toho vybírat nebudu. Pěkně podle toho, co mi bude nejvíc sedět a bude časově, finančně  atd. dostupný.

A doma? No, tady se  pořád něco děje. Kromě toho, že jsem nová super hračka-Koba- tak asi budem mít kolotoč. Ale hezky popořádku. Koba jsem proto, že jsem vozila Míšu na zádech. No a on neumí říct kobylka, ale jenom Koba. Nejlepší bylo, když jsme dojeli, Míša slezl, poplácal mě po zádech a povídá:"Koba". Byla u toho Anča a tak jsem teď občas koba i pro ní(ale míň-přece jenom už má třicet kilo a to neni jentak-obvzlášť, když si žádá turbo koně).

No a ten kolotoč. To nemyslím vážně a doufám, že to nemyslelavážně ani ségra, se kterou jsme na to přišly. Jak? Tak to by bylo na dlouhý vysvětlování a na to já nejsem, tak se kdyžtak optejte jí.

Jak psala nedávno myslim Lentilka. Na mateřské se s průměrně inteligentního člověka postupně stává úplnej magor. No, něco na tom asi bude. Měla bych zas navštívit nějakou kamarádku nebo kámoše, kteří ještě nemaj děti. Ono mě to vždycky trochu "odmagoří". 

Ty jo, ještě abych nezapoměla, musím si pořídit nějakej, aspoň prozatimní, foťák. Ono i to focení tomu zblbnutí trochu brání(teda aspoň my to přijde).

________________________________________________________________________________________________________________________________

 Tak a je vykecáno. Ještě mě teď napadl námět na jednu politickou pohádku. Jmenovala by se třeba: Čí prasátko zařve, O nenažraném čuníkovi,..nebo tak nějak. Ale tu zas někdy příště.