Tak dneska pěkně v rychlosti, zatimco je malej s dědou, kterej má volno, venku. Od středy nebo čtvrtka mám opět dvě děti. Ségra jede s Klárkou do nemocnice na vyndání šroubků z nožičky a Anča bude u nás. Neskutečně se těší. Já se těšim i děsim, ale určitě to zvládnem.

Taky jsem dneska v noci zjistila, že Míšátko kecá ze spaní. Já myslela, že je vzhůru, tak koukám, dítě oči zavřený, směje se a kecá. No, to má po mě, já prej taky občas mluvim i když spim.

Ve středu mu přijede táta, popřát k svátku. Zase zkoušel, abych jela já s malym tam. Jenže u nich se prostě necítím dobře. Až moc mi to připomíná, co bylo. Hrál trochu na city, ale nebudu to rozebírat, nemá to cenu a...už jsem si zvykla a je mi to celkem jedno. 

Tak a protože je zejtra svátek jdu to tady po nás (mě a Míšeti) trochu přerovnat (aby se neřeklo). Příští pondělí jdu zkusit power jógu. Snad to bude fajn. Už potřebuju nějakej jinej pohyb než běh za dítětem, pro dítě,......(zkrátka a upřímně, hoďka týdně bez prcka).

______________________________________________________________________________________________________________________________________