Tak jsme se před pár minutama pohádali s mámou. Mě totiž vážně vytáčí, když mě má někdo za debila, kterej si nepamatuje co dělá a to, co před chvílí předvedla je toho jasná ukázka. Šlo o noťase. Určitě si většina z vás aspoň matně pamatuje zu reklamu na sekačky od Mauntfieldu ke kterejm byl notebook zdarma. No, neni to co do kvality žádnej extra zázrak, ale na běžný domácí užívání bohatě stačí. 

No a přesně tenhle noťas máme. Na tu sekačku jsme se tenkrát složiili s našima půl na půl. Naše drahocená maminka si to už ale nepamatuje.No dobře, taky si vždycky nepamatuju všechno, ale jasně mi neznačovala, že mi to nevěří, i přesto, že jsem jí ujistila, že si to pamatuju dobře. Aby taky ne, zas tak levná ta sekajda nebyla. No a ona se šla s odhodlánim ujistit mě, že se pletu přeptat táty. Smůla, řek jak to bylo. Dost mě překvapilo, že si to pamatuje, ale o.k. Tohle je ještě všechno v klidu, ale když už mě nepřímo označí za blba, tak by se mohla, aspoň nepřímo, taky omluvit. Ale to né, na to jsme moc hrdý. No a když jsem jí to řekla, tak začla, že si často kdeco nepamatuju, dobře, ale tohle prostě vim, a nechápu, proč bych v tom jako měla lhát.A taky mě štve ta nedůvěra a to, že neni schopná uznat, že udělala chybu.No jo, ona holt je paní dokonalá. To mi ostatně předhazuje docela často: Já jsem to s váma, když jste byli malí dělala tak a né onak(rozuměj né jako ty, děláš to blbě-nejednou to moje blbě funguje líp než její rady).

Ale co, ať je jaká chce, pořád je to máma. Ale dneska bych jí fakt nejradši kopla. 

No, třeba jí to přes noc dojde. Kašlu na to, jenom jsem se potřebovala vyvztekat.

No a teď jdu ještě přednastavit něco na zejtra a pak pěkně zahrát solitaire(na uklidnění) a šupky hupky do postýlky. Ať mám ráno energii. Na batole, na čoklíka, na domácí práce,...............