Tak kde začít, tohle nebude zrovna snadný, ale snad se mi povede nějak to poskládat do něčeho co bude aspoň trošku připomínat smysluplnej článek.

Jak jsem tak pár dní nic nepsala, tak se mi, mimo jiné, v hlavě dost utřídily myšlenky, no a taky jsem se konečně pořádně vyspala a musím uznat, že není nad poledního šlofíčka v době, kdy spí i batolan. O tomhle ale psát nechci. Takže zpátky k názvu.

Být sama sebou je něco, co se mi daří až poslední dobou a i teď mám občas pocit, že to ještě neni úplně ono. Vlastně jsem nikdy nežila úplně samq za sebe, vždycky jsem se snažila vyhovět požadavkům a očekávání, někdy i jen mnou domnělému, druhých. Proč? Sama nevim, asi jsem si myslela, že mě pak budou mít radši nebo, že mě budou obdivovat nebo........Byla to blbost, já vim, teď už to vim, ale teď neni tenkrát. No co, lepší pozdějš než nikdy.

Fakt je, že někdy jsem se taky naopak snažila nevyhovět a dokázat, že já to udělám všechno po svym a bude to tak dobře. Jak bych to jen napsala, pořád se nějak nemůžu dostat k jádru věci. Jo, mám to, tedy asi, takže:

Já prostě nesnášim, když mi někdo říká, co mám dělat, zvlášť když to vim sama a stejně bych to udělala. Stejně tak mi vadí, když mi někdo, kdo zrovna neni muj šéf nebo někdo k tomu oprávněnej, chce poroučet. Jajaj, jak jsem na tohle alergická.No, a z toho celkem logickky vyplývá, že mám už od dětství problém s autoritami, zvláště pak s těmi samozvanými nebo těmi, kteří se nestali autoritou férovým způsobem. No jo, jenže co s tim?

Tak co s tím nevim, ale je fak, že něco s tim dělat budu muset, protože věčně se bou.řit, tak to se mi nechce, ale přizpůsobovat se a vyhovět za každou cenu ostatním taky ne. Jo jo, asi se budu muset naučit stát si a jít si za svým, ať si ostatní myslej co chtí. Snad to nějak půjde.Mělo by, teda doufám.

Teď vám možná přijde, že popisuju dvě různý povahy, který si navíc protiřečej. No, ono to tak trochu je, jenže právě od toho přizpůsobování se a vyhovování  až přehnaně pak vede docela dobře cesta k přehnaně obrannému postoji. Fuj, to je ale blbě napsaný. Jenže nevim jak líp. 

No hlavně že vim, co bude pro mě nejlíp, tedy nejlepší. Musim se zkrátka naučit bejt sama sebou děj se co děj. Tak!

________________________________________________________________________________________________________________________________

PS: V odpočinku od psaní budu po zveřejnění tohoto článku asi ještě pár dní pokračovat, inspirace už by sice byla, ale to odpočívání přes poledne a chození spát brzo je fajn, tedy aspoň dočasně a navíc byste nevěřili, co jsem stihla udělat práce, která už dlooooouho, předlouho čekala. No jo, práce holt neni zajíc a neuteče.

Jo a rozšířila jsem některý "složky" v galerce(foto z přírody, torpédo,......). Tak jestli chcete koukněte tam.

 _________________________________________________________________________________________________________________________________

Tak a na závěr trocha muziky, u který sice nevim proč, ale nějak se mi sem pod ten článek hodí, teda aspoň mi to přijde.Takže tady:www.youtube.com/watch