Už nikdy nebudu kašpařit u počítače po půlnoci, budu chodit brzo spát a nebudu zapomínat na odpočinek. Nepotřebuju se cítit pořád tak jako tohle ráno. Bolí mě za krkem, pálí mě oči, chce se mi spát a jsem znechucená z představy, že budu muset taky něco dělat. Snad to spraví pobyt venku a pořádný kafe.

Tak, teď jdu sundat hyperáče ze skříně(jak tam zas vylezl?) a sbírat síly kde se dá.

Jo a taky budu trpělivá, klidná(žádný emoční výbuchy atd.), nebudu řešit blbosti, budu svědomitá a ...prostě dokonalost sama. No dobře, šup na zem z toho obláčku-tohle už je trochu moc!!!!!

Tohle vážně nejsem já!!!