Tak mě někdo tam nahoře, jak se tak říká, asi má hodně rád. Bylo mi , teda aspoň myslím, že bylo, odpuštěno, co jsem včera provedla. Dítě už má rýmu trochu menší, sice si pořád myslí, že z něj bude striptér, ale už to tolik nepřehání, no a sněhu dnes napadlo trochu víc. I ven jsme se dostali.Akorát s těma sněhuldama to nebude jen tak, protože jsme sebou vzali ořecha Ferdu, což beru jako samozřejmost. Jenže náš Ferdík nám na ty sněhuláky skáče a bourá je. Budu to muset domyslet. Ale co, Ti dnešní by stejně ještě asi nevydrželi, tak to nebudu až tak prožívat.
Inu, pár věcí se tedy vyřešilo samo, ale nějak se nemůžu zbavit takového dost divného pocitu, že někdo viděl něco, co neměl. No, třeba ne, třeba už to tam nebylo, jenže ověřit jsem to nemohla.Inu, tak pokud se stalo co jsem nechtěla, nezbývá než spoléhat na diskrétnost dotyčné osoby. No nic, tohle asi hned tak někdo nepochopí, takže dál,,........
Jenže co dál? Inu asi se opět dostává k zásadnímu problému své povahy, kterým je ohromná netrpělivost. Všechno hned a nejlíp včera-tak nějak bych to stručně vystihla. No jo, jenže díky tomu pak kolikrát udělám, řeknu, napíšu,........spoustu spoustu věcí, které mě pak mrzí. No nic nebudu to více řešit, vždyť i ten sen, co se i nedávno zdál mi asi měl říct, že nemám všechno tak prožívat. No jo, jenže to ten sen netušil, že se zdá mě. Bože, já zas blbnu, to bude z tý opičí dráhy, kterou mi dneska Anča připravila(podlézt židli, ošetřit plyšové opici ruku, přeskákat matrace,.......). Ale zas jsem si to užila.
A co, že se mi to zdálo? To vám napíšu někdy příště, když na to vzpomenu. A když né? Tak nic. Tak, kdybych to pustila z hlavy, tak tady áte náhradní program: