Tak už mám doma svého miláčka fotícího. No jo, můj fotoaparát se mi vrátil domů. Uznávám, že jsem trochu riskovala, když jsem opravu svěřila človrdovi, kterýho zas až tak neznám, ale zase né tolik, protože můj drahý Niki(Nikon) není z nejdražších a těžko říct zda by oprava v obchodě nebyla dražší pořízení náhradníka.No ale vyplatilo se, Péťa www.pefab.eu/cs/home/ foták opravil a svědomitě a překvapivě rychle v pořádku vrátil. No je to prostě pašák, no. Vždyť já pořád říkám, že ke mě na blog chodí samý fajn lidi.

Takže kámo díky.Máš to u mě. Sice jsem toho ještě moc nenafotila, protože nějak nevím kde se mi zas povaluje paměťovka, ale něco přece. Třeba chlapa mýho života v jedné z vzácných chvil, které si užívám: hele:

No jo, je to trochu mázlý, ale to neni podstatný, podstatná byla ta chvilka klidu.