No dobře, já vim že jsem vyhrožovala, že sem aspoň týden nevlezu, ale to si zas někdo tam nahoře(nebo kde) řekl, že to se ještě uvidí a schválně mi nacpal do hlavy myšlenky, který nutně musely bejt přenesený na papír. No a protože na šuplata plný papírů si nepotrpim, ale zas bych si ty "chytrobláboly" jednou ráda třeba někdy za sto, dvě stě let přečetla, tak holt to jako obvykle nafrkám sem. 

Tak tedy , to na mě zas jednou vlezla taková běžná menší zimní depka, to já mívám, když je venku hnusně a jsem unavená, což jsem teď díky mýmu mrňavýmu hyperáčkovi skoro pořád. No ale stojí to za to, to zas jo. O tom ale jindy. Takže jsem prostě měla tu depku a psala a psala a vzniklo z toho tohle:

Promluva k vlastnímu já

Na hranici života a smrti, u propasti zoufalství a beznaděje, právě tady a teď máš šanci uvědomit si kdo jsi.Proč museli odejít ti, které jsi měla ráda a proč s nimi v myšlenkách pořád občas mluvíš, proč je sem tam ještě hledáš tam kde nejsou? Víš, že už je to minulost, tak se s tim smiř. Jinak do tý propasti spadneš. A o tom, že cesta ven je těžká přece něco víš. Tak se trochu snaž.

Mlč!Nehledej řešení svých omylů tam, kde se chyb dopouštějí ostatní. Poradit není vždycky služba, často to bývá prospěchářství.Jen touha ověřit si, že se nepleteš. Nejspíš to ale stejně víš.

Neraď. Pravdu si musí najít každý sám.Né tu, kterou by si přál, ale tu skutečnou. Jinak se toho, co by opravdu chtěl nemůže nikdy dočkat.

Přiznání je polehčující okolnost. Je to trénink trpělivosti a zkouška víry. Víry v sebe sama. Věříš si? Věř si! Je to třeba.

Chybou bývá znouzectnost. Bereš co se zdá být nejlehčím  a nejrychlejším možným, i když třeba ne  zcela vyhovujícím  řešením.Kdo nezažil nepochopí, pokud neprožije od začátku do konce. Není však o co stát.

Jak tenká je někdy hranice mezi skutečným řešením problému a sebeklamem, který též na čas přinese klid. Náhoda nebo osud vždy nezabrání špatné volbě. Když se tak nestane co pak, co přijde po čase?

Není života bez příběhu-veselého, smutného, radostného, naivního, prolhaného, neslýchaného,.......

Jak různí jsou lidé, stejně tak různě jsou popsané i stránky v knize života každého z nás.