Tak Vánoce jsou za námi, uf, ale že ty svátky jednoho vždycky tak zmůžou. Ale my jsme si je užili. A před nima a po nich taky. 

Před

Před Vánoci jsem měla srazík taky s nějakejma těma "dospělákama" mýho věku. A v ten samej den měly taky Klárka s Ančou besídku. No a já jsem chtěla zvládnout oboje, což taky vyšlo a ještě jsem jako prémii utržila kousanec od kámošky psa. No, né jeden, ale pravda je taková, že si za to tak trochu můžu sama. No, vlastně docela dost.Moc dobře vim, že Tomíčka(pes velký asi jako menší tele) nemám hladit, protože to nemá rád a vrčí. Jenže tentokrát nevrčel a tak jsme blbli a ta potvora štěkací se mi v zápalu hry zakousla párkrát do ruky. Naštěstíje to pes převelice šlechtěný(rasa neidentifikovatelná), takže očkovanej. No, tak vzteklinu mít nebudu. Tedy aspoň od něj ne. I když, vrčet se mi trochu chce, ale za to Tomíček rozhodně nemůže(k tomu se ještě dostanu).Až na tenhle detailek byl srazík i besídka fajn. Ségra jí má na blogu rozepsanou a nafocenou tady:holkysikorky.blog.cz/1012/predvanocni-vystoupeni-duhovych-deti

Pak jsem vzala malýho do "meka". Né, že by mi to tam snad nějak táhlo, ale kam s dítětem jinam, když čekáte na odvoz domů a potřebujete aby se zabavilo a nebyla vám zima?O tom, že vytrhnout dítě z hracího koutku plného fajn "parťáků" není nic jednoduchého asi mluvit nemusím.

Vánoce:

Vánoce jsou u nástakové netechnick,(jo, malinko jsem švindlovala, ale to dělám vždycky. Vypadá to asi tak, že dokud to jde nesvítíme(jenže vysvětlete dítěti, že dneska to světýlko co na něj dosáhne ze židličky, kterou si pod něj přitlačilo se dneska prostě má nechat být). Pak jsem měla taky vypnutý mobil a počítač. Tedy mobil až poté, co jsem rozeslala přací sms(a pak ještě nenápadně jednou v průběhu dne). Večer byl tradiční jako vždy. nacpali jsme se k prasknutí a čekali na přílet Ježíška a na to až zazvoní. Míša byl u vytržení, což byl asi ten nejlepší dárek. To jeho nadšení. Dostal toho spoustu(však je nás taky plno) a celkově to bylo docela fajn.

Po:

Po vánocích měl Míša narozky. Už jsou mu dva. Měl mu přijet na návštěvu "táta", ale co k tomu dodat, nějak to navyšlo(i přes opakováné (jeho) ujišťování, že může přijet i s jeho familií.Se pak nemá co divit,že ho prcek bere jako každýho kdo přijde na návštěvu a nijak extra ho neposlouchá. Si za to může sám.CHjo, ještě teď mám vztek.

A aby to nebylo málo, tak mi ještě několikrát ten den bylo "nenápadně" předhozeno našima s jakymže  blbem to mám dítě(to asi nevim).A máma to chtěla furt rozpatlávat. Naštěstí už jí to přešlo. Mě z toho bylo na nic.

No, ale jinak jsme si prckovo narozky užili. A zimu si užíváme taky, hlavně ten sníh.