Když po letech potkáte někoho koho jste ani moc nečekali, tedy vlastně čekali, ale mysleli jste, že se změnil a on je pořád "stejnej". Stejnej, ale starší a trošičku dál, dost podobnej jako vy a navíc stejně zamtenej tak vážně nevíte co dělat.
No, Osud mi na narozky nachystal dobrý překvápko a já teď nějak nevim co s tím. Nechci ublížit nikomu kolem sebe, ale ani nechci mít výčitky svědomí. Jo, já vim, čas to prověří, jenže času je teď najednou nějak málo.
A tak mi hlavou zní tahle písničkaa říkám si, on to Osud zařídí, stejně teď nic nenadělám.